Tallinn Cup 2019

O tom, že Tallinn Cup bude patřit do nejvyšší kategorie turnajů ve stolním hokeji Super Series, se neobvykle rozhodlo v průběhu sezóny. Díky tomu stoupl počet turnajů Super Series na šest. Tedy stejný počet, jaký měla kategorie Big Six Tournaments, které byla před pěti lety rozdělena na turnaje Super Series a Majors. Zatímco v kategorii Super Series máme Norway Open, St. Petersburg Open, Riga Cup, Swedish Masters, Tallin Cup a Czech Open, v kategorii Majors už zůstávají jen Kursk Cup a Turku Open. To je poněkud zvláštní, protože výbor ITHF vydal ke konci roku 2017 prohlášení, že počínaje sezónou 2019/2020 (tedy příští) se bude vždy konat pouze pět turnajů Super Series a žádný turnaj nebude mít nejvyšší kategorii jistou na rok dopředu a pořadatelé by se tak měli měnit každý rok. To by mělo motivovat nejlepší hráče navštěvovat různé i vzdálenější turnaje, ale uvidíme, jestli tomu tak opravdu bude – například Rigu a Petrohrad dělí necelých 500 km (a na trase s menší odchylkou leží Tallin). Bude zajímavé situaci sledovat, protože všechny turnaje mají svá pro a proti. Každopádně 1–2 současné turnaje by o členství v této kategorii měli minimálně na rok přijít. (Ve hře je i pořadatel MS klubů. Ten má úroveň Super Series dokonce jistou. Nemám však žádné informace o tom, kde by se mistrovství mělo příští sezónu konat).

Na talinský turnaj se každopádně sjela velmi zajímavá konkurence 114 hráčů. Z nich pouze 16 bylo z Estonska. Doplnilo je však 15 Finů, 22 Rusů, a dokonce 41 Lotyšů, plus několik hráčů z Dánska, Litvy, Ukrajiny a po jednom Bělorusovi, Němci a Slovákovi. Slovenským reprezentantem byl Martin Martinec z klubu THC Predators, který je nám dobře známý pravidelnou účastí na turnajích Českého poháru. Mezi největší favority však patřili jiní. Největším z nich byl Maxim Borisov (RUS|1. ve světovém žebříčku), který je nejlepším hráčem současnosti, nicméně letos jeho nadvláda není tak silná, jako tomu bylo loni nebo v jiných letech. Největšími vyzyvateli měli být jeho krajané Yanis Galuzo (RUS|3.), který už dokázal vyhrát mnoho mezinárodních turnajů a junior Nikita Zholobov (RUS|6.). Ten je mu v letošní sezóně největším soupeřem na domácí scéně a také je vítěz ruského turnaje Super Series v Petrohradě. Nesmíme zapomínat ani na Atise Silise (LAT|5.). Mistr světa z roku 2013 sice velký turnaj nevyhrál už déle než dva roky, ale stále na všech turnajích patří ke špičce. Dalšími kvalitními hráči na turnaji byly Denis Matveev (RUS|17.), Valts Smagars (LAT|19.), Raivis Miglinieks (LAT|26.), Oleg Ortinov (RUS|28.), Dmitriy Malygin (RUS|29.) nebo Sandis Kristaps Lagzdins (LAT|30.). Očekávalo se tedy, že turnaj se rozhodne především mezi hráči z Ruska a Lotyšska. Registrovaný byl původní i Ahti Lampi, ale turnaje se nakonec nezúčastnil.

Jednodenní turnajový klíč byl na Tallinn Cupu nastaven tak, že 114 hráčů rozdělil do 8 skupin a z každé postupovalo šest do dvou finálových čtyřiadvacítek, což je v současnosti nejpopulárnější systém na velkých jednodenních turnajích. První základní skupinu ovládly světové jedničky. První skončil Maxim Borisov a druhá Maria Saveljevová, domácí hráčka, která je v současnosti nejlepší ženou světa. I ve druhé skupině zvítězil ruský favorit s dvoubodovým náskokem před domácím hráčem. Tentokrát to byli Yanis Galuzo a Jevgeni Lvov. Třetí skupinu vyhrál drtivě Atis Silis bez ztráty jediného bodu. Ze zbytku světa byl za ním nejlepší Sami Hellstrom z Finska, který ztratil propastných sedm bodů. I čtvrtá skupina připadla favoritovi, Nikita Zholobov zvítězil s náskokem šesti bodů před Lotyšem Sergejsem Mihejevsem. Denis Matveev vyhrál pátou skupinu o tři body před Reinersem Kalninsem z Lotyšska. V šesté skupině zvítězil Valts Smagars, o dva body za ním skončil Fin Anssi Järvinen. V sedmé skupině získali shodných 23 bodů mladíci z BJC Laimite Sandis Kristaps Lagzdins a Raivis Miglinieks a obsadili tak první dvě místa v této skupině. I poslední skupinu zvládli nejlépe favorizovaní hráči tentokrát ruská dvojice hráčů klubu Legion-NiKi. Zvítězil Oleg Ortinov před Dimitriem Malyginem. 10 nejlepších hráčů zvládlo první fázi bez zaváhání, tomu se však nevyvarovalo několik hráčů, od kterých se účast ve finálových skupinách čekala, jako byl například Daniil

Mushnikov (RUS|29. nasazený), Anette Engelová (DEN|31.), nebo Alen Shekarev (EST|36.). Obvykle sem také píšu nejpřekvapivější postupy podle světového žebříčku. O ten se tentokrát postaral Vladislav Trofimov (EST|109.), kterému ve světovém žebříčku patří až 1430. pozice, je to sice především díky velmi nízkému počtu turnajů v posledních letech, ale ani tak žádný výsledek nenaznačoval, že by se měl až tolik zvednout oproti nasazení. Naopak asi každý čekal druhý „nejpřekvapivější“ postup v podání Anssiho Järvinena (FIN|86.). Ten hrál za poslední tři roky, nebo vlastně za posledních dvanáct let, jen tři turnaje, ale svého času patřil k absolutní světové špičce (4. na MS v Plzni 2001) a stále si drží dobrý herní standard, a tak se do tohoto výčtu dostal už počtvrté. O opravdu velké překvapení se postaral Lotyšský jedenáctiletý hráč Roberts Livmanis (LAT|72.), který je ve světovém žebříčku na 396. místě a se stigou začal zhruba před třemi lety, a přesto tentokrát dokázal postoupit do finálových skupin. Velmi blízko finálových skupin byl i Martin Martinec, který naději držel až do posledního zápasu, v kterém potřeboval alespoň remízu, ale na lotyšského hráče Ralfse Paeglise nestačil a po bojích ve skupinách o umístění obsadil celkové 68. místo.

Finálové skupiny se shodou okolností rozdělily na tu s převážně ruskou špičkou a na tu s převážně lotyšskou špičkou. Ruskou skupinu vyhrál Nikita Zholobov, těsně pronásledovaný Maximem Borisovem, Denisem Matveevem a Olegem Ortinovem. V té lotyšské zvítězil Atis Silis, druhý byl Raivis Miglinieks, čtvrtý Sandis Kristaps Lagzdins a na třetí místo se vklínil Yanis Galuzo. Špatný den měl ukrajinec Mykhaylo Spivakovskyy (UKR|11.), který místo bojů o play-off bojoval až na chvostu finálové skupiny. Do play-off nepostoupil ani Bjarne Axelsen (DEN|16.) či největší domácí naděje Jevgeni Lvov (EST|15.). Toho ale v play-off za domácí zastoupila Maria Saveljevová (EST|17.), která zahrála na své poměry velmi povedenou finálovou skupinu. Postup vybojovali i Lars Fridell (SWE|19.) a Anssi Järvinen (FIN|86.), pro kterého to tak byl nejlepší turnaj za poslední zhruba 14 let, soudě dle bodů do světového žebříčku.

V prvním kole play-off nedošlo k žádnému překvapení a vždy postoupili hráči z prvních čtyř míst ve skupině. Jedinou sedmizápasovou sérii sehrál Raivis Maligin s Dimitriem Malyginem, kteří k sobě mají velmi blízko i ve světovém žebříčku, ale nakonec se i tady radoval lepší hráč ze skupiny. Pozorný čtenář si mohl všimnout, že výsledky skupin svedly do jedné poloviny pavouka tři nejvýše nasazené hráče, a tak se už ve čtvrtfinále střetl Galuzo s Borisovem. V této kvalitně nabité sérii začal lépe Galuzo, ale žádné překvapení se nekonalo a 4:2 na zápasy zvítězil Borisov, který se tak mohl začít připravovat na sérii proti Silisovi, který porazil 4:2 na zápasy Olega Ortinova. Do semifinále také prošel Raivis Miglinieks, který porazil 4:2 Denise Matveeva a Nikita Zholbov, který v pěti zápasech vyřídil Sandise Kristapse Lagzdinse. Semifinále nabídlo dva lotyšsko-ruské souboje. V tom juniorském mezi Zholobovem a Miglinieksem se ujal vedení 2:0 na zápasy ruský hráč a náskok udržel až do konce, aby nakonec zvítězil 4:2. V sérii dvou bývalých mistrů světa byl počátek série vyrovnanější a po čtyřech zápasech byl stav 2:2. Borisov pak, ale našel na svého soupeře recept a po vítězstvích 6:1 a 9:1 postoupil do finále. Na Lotyše tak zbyl pouze zápas o bronz a v tom zvítězil po výsledcích 4:0, 3:2 a 5:3 Atis Silis. V této sezóně se na čtyři vítězné utkali finalisté zatím čtyřikrát a třikrát byl lepší Borisov. Do pátého střetnutí ale vstoupil lépe Zholobov, a to vítězstvím 5:1. Borisov však začal těsnými zápasy sérii otáčet a po vítězstvích 2:1, 3:2 a 4:3p získal možnost sérii ukončit, což mu však napoprvé Zholobov nepovolil, když zvítězil 5:4. Podruhé se mu už sérii zachránit nepovedlo a po prohře 4:5 skončil druhý. Vítězem se stal Maxim Borisov.

Maxim Borisov obhájil vítězství na Tallinn Cupu v kvalitní konkurenci 114 hráčů především z Ruska, Lotyšska, Finska a Estonska. Připsal si tím první vítězství na turnaji Super Series v této sezóně. Druhé místo připadlo zatím ještě juniorovi Nikitovi Zholobovovi, který se díky tomu posunul do čela World Tour. Třetí skončil Atis Silis. Konečné umístění je velkým úspěchem i pro čtvrtého Raivise Migliniekse. K žádnému výraznějšímu překvapení na předních místech nedošlo a už ve čtvrtfinále bojovali pouze opravdu špičkoví hráči. Ve světovém žebříčku by v top 20 nemělo dojít k žádným změnám. Celkem se už vyjasňuje situace ve World Tour – prvních pět míst nyní drží Rusové: Nikita Zholobov (575 bodů), Maxim Borisov (560), Arseniy Stolyarov (556), Denis Matveev (546) a Yanis Galuzo (544). Teoretické šance na vítězství mají ještě první tři z průběžného pořadí a Fin Kevin Eriksson (200), který by v případě vítězství na Czech Open i Turku Open mohl získat ještě 580 bodů. Nutná podmínka je ale účast na Czech Open. Doufejme, že tato šance některého z tří vyzyvatelů vedoucího Zholobova do Plzně přiláká, ale zkušenost říká, že tomu tak pravděpodobně nebude. Dalším velkým turnajem bude za tři týdny zmíněné Czech Open v Plzni. Do té doby na shledanou!

Tomáš Kahoun ml.