17.11.2021 22:09

Česko

Česko – Nejlepší hráč

1. Leoš Hvižď ml.

V roce 2020 toho žádný hráč stiga hokeje moc nestihl. Zdá se tedy až neuvěřitelné, že se Leoš Hvižď ml. z THC Stiga-Game Příbram dostal hned ve čtyřech velkých turnajích až do finále. Bylo to na všech třech podnicích Českého poháru, z nichž dokonce dva vyhrál, a na Slovakia Open, kde skončil druhý. To navíc byly všechny Leošovy účasti. Neskončil tedy nikdy hůře než stříbrný. Skutečně výkon hodný nejlepšího hráče sezony. Můžeme jenom hádat, jestli by po čtyřech bronzech v řadě dokázal konečně získat zlatou medaili na domácím šampionátu, kdyby se býval uskutečnil, ale formu na to rozhodně měl.

2. Martin Maděra

Být za Leošem Hvižděm ml. je pro tohoto Příbramáka už klasika, a tak není divu, že za ním je i v tomto výběru nejlepších stigařů. Dvakrát svého spoluhráče neúspěšně vyzval ve finále Českého poháru. Na Slovakia Open získal bronzovou medaili a Leoš stříbro. Jediný turnaj, na kterém neskončil bezprostředně za ním, byl poslední Český pohár, kde vypadl již ve čtvrtfinále a umístil se osmý. Přesto lze tři medaile ze čtyř turnajů označit za velký úspěch. Tím spíš, pokud uvážíme, že v Českém poháru vypadl vždy až s hráčem, který se nakonec stal vítězem celého kola.

3. Jiří Chylík

Úspěšnou sezonu má za sebou i Jiří Chylík z klubu HCS Žabka Praha. Zúčastnil se všech tří Českých pohárů. Na tom nejpovedenějším získal bronzovou medaili. Dále skončil šestý a devátý. Ve všech třech kolech se jeho katem stal Martin Maděra. Pokaždé spolu v play-off svedli napínavou bitvu. Dvakrát musel rozhodovat poslední zápas, jednou dokonce až jeho prodloužení. Martin ovšem vždy ukázal, že je o chlup lepší. Dá se tedy říci, že Jirka neměl v play-off roku 2020 kromě Martina žádného přemožitele. Účastnil se také dvou turnajů Pražského Minimistrovství, nicméně bohužel bez větších úspěchů.

4. Michal Hvižď

Kdyby jeho výkon nesrážela skutečnost, že v roce 2020 odehrál kvůli disciplinárnímu trestu pouze dva turnaje, což je málo i přesto, že byla sezona o poznání kratší, nepochybně by byl tento reprezentant THC Stiga-Game Příbram v tomto přehledu mnohem výš. Při svém jediném představení na Českém poháru suverénně ovládl celou skupinovou část. Z 32 zápasů prohrál jenom jeden, a to s bratrem Leošem. V play-off prošel až do semifinále, kde se mu opět stal osudným Leoš, který ho vyřadil a poslal na bronzovou příčku. Náladu si ale Michal Hvižď spravil na Slovakia Open, kde Leoše porazil ve finále a opět tak vyhrál největší slovenský turnaj.

5. Pavel Plešák

Velmi dobrou sezonu zaznamenala legenda českého stiga hokeje z klubu Gladiators Plzeň. Pavel Plešák dokázal odehrát neuvěřitelných 22 turnajů. Těmi nejprestižnějšími byla tři kola Českého poháru. Umístil se jedenáctý, sedmý a čtvrtý. Obzvlášť to čtvrté místo, které uhrál na domácí půdě v Plzni, bylo velmi povedené a zasloužené. Do play-off šel Pavel dokonce z druhého místa po skupinové fázi. Dalších 19 turnajů, kterých se během sezony Pavel Plešák zúčastnil, byly místní ligy Gladiators Cup a Chebská liga. O jeho formě svědčí i to, že 15 z těchto turnajů vyhrál a na dalších třech byl na stupních vítězů.

6. Miroslav Černoch

Tato stálice širší české špičky, jež reprezentuje klub HCS Žabka Praha, zaznamenala také velmi úspěšnou sezonu. V tomto zkráceném roce patřil Miroslav Černoch dokonce spíš k užší špičce. Zúčastnil se všech tří kol Českého poháru a prokázal na nich pozoruhodnou stabilitu. Skončil dvakrát na šestém místě a jednou sedmý. Dostat se vždy do čtvrtfinále je velmi dobrý výkon, který v tomto roce napodobil málokdo. Kromě Českého poháru se zúčastnil také místní Kbelské ligy a Pražského Minimistrovství. Ze 14 účastí osmkrát vyhrál a pětkrát skončil na stupních vítězů, což jen podtrhlo vydařenou sezonu.

7. Michal Kobrle

O tohoto borce měli během sezony zájem hned dva kluby, a to THC Stiga Elites a THC Stiga-Game Příbram. Není divu. Byl sice jenom na dvou turnajích, ale předvedl, že je jeden z nejlepších hráčů stigy v Česku. Na prvním Českém poháru roku hned vyhrál skupinovou část a nakonec uhrál bronzovou medaili. Jeho druhý Český pohár byl jen o něco méně úspěšný, protože jeho cesta skončila ve čtvrtfinále, což znamenalo celkové páté místo. Mimoto se zúčastnil jednoho kola online Stiga Corona-Meetingu, kde opanoval soutěž v nahrávání za brankou.

8. Jakub Sládek

Další hráč z klubu THC Stiga-Game Příbram, který se dostal do našeho top výběru. Zúčastnil se všech tří kol Českého poháru. V tom prvním úplně vyhořel a skončil až na 31. místě, ale v dalších dvou ukázal svůj pravý potenciál. Dvakrát za sebou vybojoval čtvrtfinále a v obou případech skončil na sedmém místě. Na posledním Českém poháru roku navíc málem postoupil i do semifinále, když o něj svedl napínavý souboj se svým spoluhráčem Michalem Hvižděm. Když k tomu ještě přičteme výborné čtvrté místo ze Slovakia Open, dá nám to dohromady pěknou řádku úspěchů, na které může být Jakub Sládek po právu hrdý.

9. Daniel Matýsek

Zástupce klubu HCS Žabka Praha se z velkých turnajů zúčastnil pouze dvou Českých pohárů. Nicméně stálo to za to. Na tom prvním skončil těsně před branami čtvrtfinále, na devátém místě. Na druhý pokus se mu vedlo výrazně lépe. Nejenže se mu tentokrát podařilo postoupit do čtvrtfinále, on ho dokonce vyhrál a postoupil až do semifinále. Tam sice vypadl, ale i tak skončil na velmi krásném čtvrtém místě. Zúčastnil se také místní Kbelské ligy a Pražského Minimistrovství. Z pouhých šesti startů si odvezl domů ceny za dvě vítězství a další tři umístění na stupních vítězů.

10. Jan Sládek

Při hodnocení sezony 2020 bychom rozhodně neměli přehlédnout ani tohoto hráče z klubu THC Stiga-Game Příbram. Jako většina jeho spoluhráčů se zúčastnil všech tří kol Českého poháru a Slovakia Open. Na Českém poháru se blýsknul jedním pátým místem. Působivá byla zejména jeho série prvních dvanácti zápasů ve výkonnostní skupině A, z nichž prohrál pouze jednou. Dále byl na Českých pohárech desátý a třináctý, což jsou také velmi solidní výsledky. Na Slovakia Open byl pátý – sice až za většinou svých spoluhráčů, kteří tento turnaj zcela ovládli, ale stále před veškerou mezinárodní konkurencí, která se na tento turnaj sjela hned z několika států.

Čestná uznání:

Filip Hamáček: Jediný turnaj, který špílmachr klubu HCS Žabka Praha v roce 2020 odehrál, byl turnaj nejvyšší světové ligy, tedy World Tour Super Series, konkrétně Swedish Masters ve švédském Umeå. V konkurenci světové špičky dokázal uhrát vynikající jedenácté místo.

Miloslav Kubica: Nejdůležitější postava rozvíjejícího se klubu SHC Cheb. Na prvním Českém poháru roku se mu povedlo postoupit do semifinále a získat tak čtvrté místo. Po zbytek roku předváděl nadále velmi dobré výkony na Českém poháru i v domácí Chebské lize.

Zdeněk Matoušek ml.: Kdybychom určovali žebříček dle nejlepšího turnaje v roce, dost možná by byl reprezentant klubu HCS Žabka Praha vyhlášen úplně nejlepším českým hráčem, jelikož vyhrál poslední kolo Českého poháru. Bohužel je to však jediný turnaj, který v roce 2020 odehrál.

Česko – Nejlepší hráčka

1. Iva Fochlerová

Dvakrát jsme mohli v roce 2020 obdivovat hru reprezentantky z klubu SHC Cheb. Poprvé to bylo na domácím Českém poháru v Chebu, na kterém skončila 29. a stala se tak naprosto s přehledem nejlepší ženou turnaje. Ostatní ženy se probojovaly pouze do páté desítky. Dalším jejím vystoupením byla účast na místní Chebské lize, kde skončila osmá. Jednak samozřejmě byla opět s přehledem nejlepší žena turnaje a jednak znovu dokázala, že umí hrát hokej velmi vysoké úrovně, protože bojovala vyrovnaně se soupeři, kteří na Českých pohárech útočí na postup do elitní výkonnostní skupiny A.

2. Anita Grimová

Juniorka klubu Gladiators Plzeň se zúčastnila všech tří kol Českého poháru, která se v roce 2020 hrála. Sice nedokázala být ani jednou nejlepší ženou turnaje, ale zato byla na všech turnajích vždy druhá. Tyto vyrovnané výkony na vysoké úrovni mezi ženami jí vynesly mimo jiné i celkové vítězství v sezoně Českého poháru žen, jelikož do nového roku nastupovala po velmi vydařeném podzimu. Vyrovnané výkony podávala i v porovnání se všemi soutěžícími. Na Českých pohárech byla celkově 45., 44. a 46. Zúčastnila se také 17 místních lig, konkrétně Gladiators Cupu a Chebské ligy. Ve všech těchto turnajích se stala nejlepší ženou.

3. Hana Marešová

Tato hráčka z klubu BSE United měla velmi povedený start roku. Na prvním kole Českého poháru v roce 2020 jako jediná z žen postoupila do výkonnostní skupiny B a stala se tak nejlepší ženou turnaje. Zúčastnila se i zbylých dvou kol Českého poháru. Bohužel tam ovšem nezopakovala podobné výsledky jako v prvním kole. Velmi dobrých výsledků dosáhla na turnajích místní ligy. Zúčastnila se celkem tří. Ve všech se stala nejlepší ženou a porážela soupeře, kteří jsou stálicemi skupiny B na Českém poháru. Zahrála si i na tradičním pelhřimovském soustředění All Star Games, kde vybojovala i jednu stříbrnou medaili.

Čestná uznání:

Miroslava Horáková:Tato veteránka, která hájí barvy klubu SHC Cheb, zažila zatím svůj nejúspěšnější rok. Zúčastnila se všech kol Českého poháru a na tom posledním se stala dokonce nejlepší ženou turnaje. Spoustu úspěchů má i z místních lig.

Kateřina Stařecká: Na prvním Českém poháru roku 2020 byla reprezentantka THC Teplýšovice třetí nejlepší žena. Byl to její nejlepší turnaj v životě, a to i dle bodů, které dostala do světového žebříčku. Bohužel se kromě jedné domácí ligy nezúčastnila žádných dalších turnajů.

Kateřina Šurýnová: Reprezentantka klubu Big Band se zúčastnila všech tří Pohárů a jedenácti místních lig. Mezi ostatními ženami tak vynikala především svou pílí. Ovšem i s výkony jde nahoru. Například na prvním Poháru roku za sebou nechala hned deset soupeřů.

Česko – Nejlepší junior

1. Jakub Matýsek

Titul nejlepšího juniora z roku 2019 obhájil tento mladík z klubu HCS Žabka Praha. Zúčastnil se pouze dvou ze tří kol Českého poháru, ale ukázal, že hraje opravdu na vysoké úrovni. Skončil totiž 12. a 13. celkem a s dostatečnou rezervou zvítězil i mezi juniory. Aby nebylo pochyb o jeho kvalitě, můžeme zhodnotit i jeho působení v místních ligách. Konkrétně se jedná o Kbelskou ligu a Pražské Minimistrovství. Zúčastnil se tam celkem šesti turnajů. Polovinu z toho vyhrál a v dalších dvou se umístil na stupních vítězů. Byl tedy podobně úspěšný jako pražští hráči, kteří byli vyhlášeni mezi nejlepšími hráči vůbec.

2. Tomáš Růžička

Nutno říci, že Jakubu Matýskovi šlapal v roce 2020 na paty tento odchovanec klubu THC Stiga-Game Příbram. Stal se druhým nejlepším juniorem na dvou kolech Českého poháru a na tom třetím a posledním byl v této kategorii dokonce nejlepší. Navíc se i bez přihlédnutí k věku vždy jednalo o skvělé výkony. Dokázal se totiž umístit jednou na 17. a dvakrát na 16. místě, tedy vybojoval si i místo v play-off, kde ovšem proti nejsilnějším soupeřům zatím nedokázal uspět. Nejlepším juniorem se stal také na turnaji World Tour Slovakia Open. Dosáhl toho díky zisku parádního 12. místa.

3. Michal Blažek

Mladík z klubu BSE United se v roce 2020 zúčastnil dvou Českých pohárů a na obou se stal třetím nejlepším juniorem turnaje. Dá se tedy říci, že to třetí místo mu pro rok 2020 zkrátka patří. Na Českém poháru v Chebu se probojoval dokonce do skupiny A, tedy mezi 24 nejlepších stigařů. Nakonec vybojoval 22. místo. Na svém druhém Českém poháru se mu již nepodařilo postoupit do skupiny A, ale ve skupině B bojoval o vítězství a skončil v ní nakonec třetí, čímž prokázal velkou kvalitu. Tu neskrýval ani na místní Novorychnovské stigalize. Z pěti turnajů, kterých se zúčastnil, tři vyhrál a ve dvou byl druhý.

Čestná uznání:

Adam Kopřiva: Junior klubu BSE United udělal za sezonu neuvěřitelný progres. Na Českých pohárech byl pravidelně čtvrtým až pátým nejlepším juniorem. Na Slovakia Open se stal dokonce druhým nejlepším juniorem. Spoustu úspěchů a stupňů vítězů posbíral i na místních ligách a turnaji škol.

Matyáš Klazar: Další nadějný junior klubu BSE United. Na prvním Českém poháru roku se stal dokonce třetím nejlepším juniorem turnaje. Celkem v Českém poháru juniorů skončil na čtvrté příčce. Stejně jako ostatní junioři z BSE United, i on se mnohokrát blýsknul na místní lize či turnaji škol.

Vít Perkner: Bohužel jsme na Českém poháru tohoto juniora z klubu Big Band mohli za rok 2020 vidět pouze jednou, ale hned se dokázal probojovat do play-off skupiny B. O jeho talentu svědčí především výsledky z Pražského Minimistrovství, kde pravidelně porážel velmi kvalitní soupeře.

Česko – Nejlepší veterán

1. Pavel Plešák

O tom, že měla legenda klubu Gladiators Plzeň senzační rok, jsme psali už výše. Platí to i pro srovnání s veterány. Z tří Českých pohárů, které v roce 2020 proběhly, byl Pavel Plešák jednou nejlepším, jednou druhým a jednou třetím nejlepším veteránem turnaje. Stal se tak dle bodů získaných do Českého poháru i do světového žebříčku bezpochyby nejlepším veteránem roku a pojistil si mimo jiné druhé místo v celkovém pořadí Českého poháru veteránů, které si nesl už z podzimní části sezony. Samozřejmě se stal nejlepším veteránem i na řadě turnajů místních lig, kterých se zúčastnil, tedy na Gladiators Cupu a Chebské lize.

2. Daniel Matýsek

Velmi podobný výkon jako Pavel Plešák předvedl i nejlepší veterán klubu HCS Žabka Praha. Také se na Českých pohárech stal jednou nejlepším a jednou druhým nejlepším veteránem turnaje. Třetího ČP se však v roce 2020 bohužel nezúčastnil. I tak díky skvělým výsledkům v prvních dvou kolech roku dokázal uhájit před skvěle hrajícím Pavlem Plešákem první pozici v Českém poháru veteránů, kterou vybojoval na podzim roku 2019. Co se místních lig týče, z šesti účastí se pětkrát stal nejlepším veteránem turnaje, což je samozřejmě také velmi slušný výkon.

3. Tomáš Bucek

Povedený rok zaznamenal veterán reprezentující Stiga HC Benátky. Byl jenom jedním ze tří veteránů, kterým se povedlo dostat se na každém Českém poháru do play-off. I když nikdy neskončil mezi nejlepšími veterány turnaje, jeho stabilní výkony mu zajistily například krásné čtvrté místo mezi veterány v celkovém pořadí Českého poháru. Při hodnocení tohoto hráče se ovšem v neposlední řadě musí zmínit místní ligy. Nejenom, že se 18× zúčastnil a 12× se dostal na stupně vítězů, ale 17 z nich také sám pořádal. V roce 2020 nebylo vůbec lehké jakékoliv soutěže pořádat a on jich zvládl 17. Jednalo se o Kbelskou ligu a Pražské Minimistrovství.

Čestná uznání:

Vladimír Kraus: Tento skvělý hráč výborně reprezentoval svůj klub Absolut Desperation na Českých pohárech. Dvakrát se mu podařilo umístnění v nejlepší dvacítce a jednou vyhrál skupinu B. Zúčastnil se i online akce Stiga Corona-Meeting, kde získal hned několik zlatých medailí.

Václav Pikl: Ikonické postavě českého stiga hokeje z klubu THC Stiga Elites se dařilo na všech třech Českých pohárech. Vybojoval třikrát osmifinále a zcela po právu se po vydařeném podzimu stal třetím nejlepším veteránem celé sezony ČP.

Antonín Šurýn: Zástupce klubu Big Band se zúčastnil všech tří Pohárů. Ačkoliv na tom prvním nepředvedl nejlepší výkon, na dalších dvou se dokázal dostat do play-off. Na tom posledním se dokonce probojoval i do nejlepší desítky.

Česko – Nejlepší nováček

1. Filip Mavrov

Tento nováček z Prahy absolvoval svůj první turnaj započítávaný do žebříčku ITHF na Českém poháru v Chebu. Zdá se až neuvěřitelné, že za sebou nechal hned 13 hráčů. I na svém druhém Českém poháru byl vzhledem k svému nováčkovskému postavení velmi úspěšný. Vše podtrhnul ještě svým představením na Kbelské lize a Pražském Minimistrovství. Na každém z pěti turnajů dokázal překonat několik soupeřů a hrát vyrovnaně s podstatně zkušenějšími hráči. Za vše mluví fakt, že i přes to, že byl rok 2020 ochuzen o spoustu turnajů, dokázal se Filip Mavrov ve světovém žebříčku vyhoupnout až na 137. místo mezi Čechy a Češkami.

2. Daniel Mavrov

Bratr výše jmenovaného zaznamenal podobné výkony. Výborně si počínal především na svém druhém Českém poháru, kde za sebou nechal hned 14 soupeřů a byl celkově druhý ve výkonnostní skupině C. Dále se zúčastnil tří kol místních pražských lig, kde také dokázal porazit několik zkušenějších soupeřů. Pokud oba bratry porovnáme, tak z pěti společných turnajů byl třikrát úspěšnější Filip, který byl i o něco pilnější, co se počtu účastí týče, a dvakrát byl lepší Daniel. Pokud budou oba Mavrovovi se stiga hokejem pokračovat, jsou horkými kandidáty na zisk titulu nejlepší nováček nadcházející sezony na Českém poháru.

3. Lukáš Holub

Junior klubu SHC Cheb se hned po svém prvním turnaji, kterým byla místní Chebská liga, představil na Českém poháru v Chebu. Poté se zúčastnil i posledního Českého poháru sezony a 12 místních turnajů v Chebu. Obecně se dá jeho výkon označit za přiměřený zkušenostem. Na každém turnaji se mu podařilo pár lidí porazit, především pak z řad členů SHC Cheb. Nepochybně se bude postupem času zlepšovat, zaplňovat díry v obraně a učit se nové finty v útoku a s tím poroste jeho výkon. Píle mu nechybí a některé výsledky v Chebské lize ukazují, že klub má do budoucna po dlouhé době želízko v ohni i v kategorii juniorů.

Čestné uznání:

Jaroslav Kopecký: Jelikož hrál tento člen klubu SHC Cheb svůj první turnaj již na podzim roku 2019, nemohli jsme ho zařadit do kategorie místních nováčků. Nicméně zkušeností také moc neměl, ale přesto dokázal zahrát v místní Chebské lize velmi slušné výsledky. Můžeme se těšit, co předvede příští rok na Českých pohárech.

Česko – Nejlepší pořadatel

1. Plzeň

Určit nejlepšího pořadatele roku 2020 nebylo vůbec těžké. V Plzni se konala dvě ze tří kol Českého poháru. V obou případech byla navíc velmi pěkná účast. Na první ČP se sjelo 66 lidí, tedy tolik, že bylo dokonce nutno vytvořit i výkonnostní skupinu D. Na druhý ČP přijelo 58 lidí, což je taky velmi pěkné číslo. Oba Poháry zvládli uspořádat hráči klubu Gladiators Plzeň zcela bez potíží a za to jim patří velký dík. Navíc se v Plzni přes celý rok odehrálo 12 kol místní ligy Gladiators Cup s průměrnou účastí šest hráčů na jedno kolo.

2. Cheb

Jedno kolo Českého poháru uspořádal již tradičně Cheb a rovněž tradičně se jednalo o jedno z nejhezčích kol celé sezony. Obvykle se do nejzápadnějšího koutu Česka sjede méně lidí, ale díky masové účasti místních (19 hráčů!) lze i tento Český pohár označit za úspěšný, co se počtu účastníků týče. Zahrálo si totiž celkem 61 lidí. Navíc se v Chebu konala jedenáctikolová místní liga s neuvěřitelnou průměrnou účastí 20 hráčů na kolo. Třešničkou na dortu je uspořádání takzvaného Chebské mistrovství, které se i přes účast omezenou na hráče klubu SHC Cheb svým rozsahem pomalu přibližovalo Českému poháru.

3. Obývací a dětské pokoje každého z nás

Přestože se vzhledem k okolnostem přece jenom podařilo uspořádat v různých městech a na různých výkonnostních úrovních velký počet turnajů, pravdou zůstává, že zhruba šest měsíců bylo na základě epidemiologických opatření zakázáno scházení více lidí, a tím pádem i zakázáno pořádat jakékoliv turnaje. Svět stiga hokeje to výrazně zasáhlo. Leckdo, a věřím, že nás nebylo málo, však vytáhl zaprášenou stigu zpod postele (či naopak z vrchu té nejvyšší skříně) a začal více trénovat. Nebo začal hrát se svým nejbližším okolím. Začal objevovat, co všechno se dá s tou malou kupičkou plastu a kovových táhel dělat. A to je moc hezké.

Česko – Největší překvapení

1. Covidová pauza

Zřejmě málokoho při oslavách příchodu roku 2020 napadlo, že to bude rok, kdy stiga hokej prakticky vymizí z našich životů tak, jak ho známe. O to horší bylo, že když jsme se o prázdninách znovu nadechovali k životu a očekávali s napětím novou sezonu, přišla takzvaná druhá vlna. Spíše než překvapením se to dá nazvat šokem, krizí, kómatem. Přestože světem řádí pandemie koronaviru, nedá se však říci, že by stiga přestala existovat. Při sebemenším rozvolnění přísných vládních nařízení se organizují po celém Česku turnaje díky místním nadšencům. Doufejme, že nadšení ze stigy neopadne ani v roce 2021, který také bude těžký, a věřme, že se brzy zase všichni sejdeme na Českých pohárech.

2. Semifinále Miloslava Kubici v Plzni

Rozhodně nechceme podceňovat potenciál aktuálně nejlepšího hráče klubu SHC Cheb, ale do semifinále Českého poháru to v roce 2020 dotáhlo pouze devět různých hráčů. Tipl by někdo z vás, že mezi tuto smetánku bude patřit i tento borec? Rozeberme si to postupně. Na první kolo Českého poháru v roce 2020 přijel po více než půlroční pauze bez turnaje započítávaného do žebříčku ITHF. Navíc na turnajích minulou sezonu končil mezi 14. a 29. místem. V základní i výkonnostní skupině si vedl velmi dobře a postupoval do play-off ze sedmého místa. Již to naznačovalo, že má na to zabojovat o nejlepší osmičku. Ovšem pavouka play-off měl brutálně těžkého. V osmifinále se utkal s Janem Sládkem, který na podzim vždy hladce postupoval do čtvrtfinále, jednou dokonce až do finále, a ve čtvrtfinále potkal Stanislava Krause, který byl v neuvěřitelné formě a měl zdaleka nejlepší útok na turnaji. Střílel soupeřům v průměru více než 5 gólů na zápas. Ačkoliv ani v osmifinále ani ve čtvrtfinále nevstřelil Miloslav Kubica více gólů než jeho soupeř, dokázal oba dva soupeře přemoci na počet vyhraných zápasů, jelikož veškeré jeho výhry byly pouze o jeden jediný gól nebo v prodloužení. A tak byl chebský zázrak dokonán. V semifinále již podlehl budoucímu vítězi, Leoši Hvižďovi ml. Tahle senzační jízda ukazuje všem hráčům, že když se to sejde, každý může být hvězdou. Jde o to nepřestávat to zkoušet, dát do toho srdce a veškerou píli a ono se to časem takhle krásně oplatí.

3. Rozkvět SHC Cheb

Navazujeme na předchozí překvapení. Zatímco většina klubů zažila v roce 2020 jakýsi logický úpadek, některé přešly až do jakési „hibernace“, v západním koutu Česka se zdá, že se všechno vyvíjí skvěle. Na začátku roku ohromili na Českých pohárech. Prvně Miloslav Kubica vybojovaným semifinále, poté na domácím Poháru účastí 19 domácích hráčů (téměř třetina všech hráčů byla z klubu SHC Cheb) a na posledním Českém poháru roku vybojovala Miroslava Horáková poprvé v kariéře titul nejlepší ženy na turnaji Českého poháru. Zkrátka co turnaj, to bomba v podání tohoto klubu. I přes první vlnu pandemie se dokázali rozvíjet. Na konci prázdnin se na jedné Chebské lize sešlo neuvěřitelných 25 lidí, převážně pak členů klubu SHC Cheb. Doufejme, že tento klub nezastavily ani další vlny pandemie a ukáže se nám v plné parádě po návratu k normálnímu stigahokejovému životu.

Česko – Momenty roku 2020

1. Příbram na Slovensku

Nejkrásnější moment sezony byla naprostá dominance klubu THC Stiga-Game Příbram na turnaji World Tour Slovakia Open. Nemusíte být fanouškem přímo tohoto klubu, ale musí vás potěšit, že v konkurenci těch nejlepších hráčů ze Slovenska, Maďarska, Slovinska a Irska dokáží zástupci týmu z Česka obsadit prvních pět příček a ostatním nedat sebemenší šanci! Dokonce i nejlepší junior turnaje byl Příbramák. Nesmíme zapomínat ani na další české zástupce na turnaji – BSE United a THC Třinec. Také se dokázali probojovat do nejlepší desítky či mít druhého nejlepšího juniora turnaje. Od velmi vydařeného mistrovství světa v Liberci výsledky české repre bohužel poněkud upadají. Takový turnaj ovšem dokáže v člověku probudit velký optimismus a můžeme jen doufat, že na příští velké akci nás bude reprezentovat to nejlepší, co doma máme.

2. Souboj Hvižď × Hvižď × Matoušek

V roce 2020 jsme bohužel nemohli obdivovat kousky mnoha nejlepších českých stigařů. Žádný turnaj neodehrál například Patrik Petr, Lukáš Turoň ani Jan Dryák. O to větší podívaná byl poslední Český pohár, na kterém se sjeli dva výborní čeští hráči, členové české „elitní lajny“ z mistrovství světa v Liberci a v současnosti úhlavní rivalové, Michal Hvižď a Zdeněk Matoušek ml. Do tohoto střetnutí se také vklínil suverén letošní sezony Leoš Hvižď ml. Již v základní části se ukázalo, že to bude zajímavý souboj, když se všichni tři dostali do nejlepší čtyřky, a tudíž se museli probojovat až do semifinále, aby spolu hráli v play-off. Všem třem se to povedlo. V bratrovražedném semifinále Hvižďů porazil Leoš Michala a postoupil do finále, kde sehrál napínavý souboj se Zdeňkem Matouškem ml. Ze čtyř zápasů muselo třikrát rozhodovat prodloužení. Tak vyrovnaní tito soupeři byli. Nakonec se z vítězství radoval Zdeněk Matoušek ml. a bratři Hvižďové ho doplňovali na stupních vítězů. Jen škoda, že z této rivality se stává spíše politický boj mezi celými kluby a pravděpodobně tak dlouho neuvidíme takto divácky atraktivní souboj znovu.

3. Vyhlášení zákazu turnajů

Dne 12. března vláda České republiky přijala krizové opatření zakazující všechny sportovní akce s účastí nad 30 osob. Zpřísnila tím své rozhodnutí z 10. března, kdy zakázala akce s účastí nad 100 osob. Den 12. března si můžeme pamatovat jako den, kdy byl zakázán Český pohár a na hodně dlouho jsme se přestali vídat každý měsíc u hokejů. Je jedno, jestli si pamatujete, co jste toho dne dělali. Vsadím se, že když si to teď čtete, jste z toho smutní. Rozhodně to byl silný moment, kdy poslední naděje na dohrání sezony Českého poháru dle původní termínovky definitivně zhasla. Všichni víme, že to byl jenom začátek a všechna nařízení se ještě zpřísnila, ale v tenhle moment bylo již jasné, že hrát stigu bude po zbytek roku 2020 obtížné.

Česko – Osobnosti roku 2020

Aleš Krejza: Svými výkony si zajistil titul nováčka sezony na Českém poháru. Také suverénně ovládl podzimní část online akce Stiga Corona-Meeting. Účastnil se soustředění All Star Games v Pelhřimově, turnaje World Tour na Slovensku a různých místních lig napříč celým Českem – v Benátkách, Praze, Litomyšli a Třinci. A právě v Třinci sehrál klíčovou roli při obnovení místní Třinecké Stiga Extraligy. Ač je ve světě stiga hokeje poměrně nový, rozhodně je o něm hodně slyšet, protože díky svému nadšení odvádí opravdu velmi dobrou práci pro celou stigařskou komunitu. Můžeme s klidem prohlásit, že kdyby měla česká stiga ještě několik takovýchto Alešů, nemuseli bychom se o její budoucnost vůbec bát.

Michal Lévy: Zástupce klubu Big Band je veledůležitou osobou pro rozvoj málo známé buňky české stigařské komunity. Řeč je o partě nadšenců z Přerova. Málokdy je můžeme vidět na Českém poháru, ale když ano, tak ukazují, že kvalitu mají. V roce 2020 se kromě tradičního Přerov Winter Grassic podařilo uspořádat také sérii turnajů s názvem Přerov Hobby Series, jež měla pět kol a průměrnou účast pěti hráčů na jeden turnaj, což jsou slušná čísla na začínající místní ligu. Mluvilo se dokonce i o uspořádání Českého poháru v Přerově, dokud plány na novou sezonu definitivně nepohřbila pandemie koronaviru. Sám Michal Lévy se v roce 2020 účastnil i několika pražských místních lig a jednoho Českého poháru. Doufejme, že se stiga v Přerově bude rozvíjet i nadále. Držíme palce.

František Marek: Veterán z týmu BSE United dovršil v roce 2020 krásnou sérii. Již 10 sezon v řadě byl vždy v 15 nejlepších veteránech sezony Českého poháru. Za posledních 10 let se v této top 15 dokázali celou dobu držet už jen tři další borci. Navíc se nedá říci, že s přibývajícími lety se jeho výkonnost zhoršuje. Spíše naopak. Zraje jako víno. V roce 2020 se zúčastnil všech tří Českých poháru. Na jednom postoupil do elitní skupiny A. V dalších dvou se pral o skvělé umístění ve výkonnostní skupině B. Do play-off vstupoval z druhého a ze třetího místa. Je také nepostradatelným členem klubu BSE United. Dříve pořádal ve Strakonicích místní ligu, dnes je to důležitý člen týmu starající se o chod klubu.

Svět

Svět – Nejlepší hráč

1. Denis Matveev (RUS)

První místo náleží Matveevovi především proto, že na mezinárodní střetnutí v tomto roce v podstatě nedošlo a právě Denis byl nejlepším hráčem v nejlepší zemi posledních let. Mladý hráč z Kursku dokázal v roce 2020 dokonat to, co začal už o rok dříve – celkově zvítězit v Ruském mistrovství 2019/20 (ruská obdoba ČP). Ke dvěma triumfům z roku 2019 přidal i dvě vyhraná kola v roce 2020 a stal se tak se čtyřmi vítězstvími z pěti turnajů zaslouženým vítězem celé série. V roce 2020 zvítězil ve čtyřech ze šesti turnajů, ke kterým nastoupil. Jeho jedinými přemožiteli v sezóně byli Artem Blinov, který nad Matveevem vyhrál 4:3 na zápasy ve čtvrtfinále čtvrtého kola Ruského mistrovství, a Sergey Ivanov, který také 4:3 na zápasy zvítězil v semifinále Moscow Open, kde se Matveev musel spokojit s bronzem.

2. Edgars Caics (LAT)

Ač neporaženého, přesto jsme za rok 2020 zvolili Edgarse Caise až jako druhého. Mistr světa z roku 2017 odehrál totiž v roce 2020 pouze dva turnaje. Ten první stihl ještě v lednu před začátkem koronavirové pandemie, a to konkrétně v americkém Anaheimu, kde vyhrál jeden z nejobsazenějších turnajů za oceánem v celé historii. Ve finále porazil svého kamaráda, krajana a klubového spoluhráče, Atise Silise. Tohoto turnaje se kromě severoamerické špičky zúčastnil i Valts Smagars či Arseniy Stolyarov. Vítězné finále proti Silisovi si zopakoval i o dva měsíce později na mistrovství Lotyšska v kvalitní konkurenci předních lotyšských hráčů, a to bylo pro Caicse, co se týká účasti na turnajích v roce 2020, vše.

3. Sergey Ivanov (RUS)

Klubový spoluhráč Denise Matveeva z Kursku také patří k hráčům, kteří za celý rok 2020 moc porážek nezaznamenali. V roce 2020 se zúčastnil pouze tří turnajů – dvou v rodném Kursku a největšího ruského turnaje roku 2020, Moscow Open. Vždy dokázal dojít až do série právě proti Matveevovi, a přestože doma byl dvakrát poražen (2:4 a 3:4), dokázal zvítězit v nejprestižnějším podniku a po vítězství 4:3 v semifinále postoupil v Moskvě do finále jednoho z největších turnajů roku 2020. Tam navíc úspěch dokonal, když ve finále zdolal 4:2 na zápasy mnohem zkušenějšího Yanise Galuza.

4. Raivis Miglinieks (LAT)

Raivis Miglinieks patřil v roce 2020 k aktivnější špičce, protože stihl odehrát celkem šest turnajů. Zvítězit dokázal pouze na turnaji Lotyšského poháru ve Ventspils, kde ve finále zdolal týmového spoluhráče Sandise Kristapse Lagzdinse. V dalších lotyšských turnajích, kterých se vždy zúčastnilo hned několik hráčů z první stovky světa, se umístil druhý, třetí a dvakrát pátý. Největším úspěchem je pravděpodobně třetí místo z domácího mistrovství, kde skončil hned za dvojící Caics a Silis. Navíc zaznamenal mezinárodní výjezd na Moscow Open, kde ve čtvrtfinále nestačil na Sergeye Ivanova, kterému podlehl 1:4 na zápasy.

5. Rainers Kalnins (LAT)

Velmi podobný případ jako Miglinieks je i další lotyšský hráč Rainers Kalnins. Oba se v roce 2020 často potkávali. Kalnins stihl za tento rok odehrát dokonce 12 turnajů. Ovšem šest z toho v lize svého domovského města Inčukalns, ve kterém zůstal v tomto roce neporažen. Stejně jako Miglinieks dokázal zvítězit v jednom kole Lotyšského poháru (konkrétně v Rize), kde ve finále porazil právě Migliniekse, a stal se také lotyšským juniorským mistrem, poté co ve finále zdolal Rolandse Riekstinse. Navíc se vypravil na Moscow Open, kde vypadl ve čtvrtfinále 1:4 na zápasy s Yanisem Galuzem a skončil celkově sedmý, přesně jedno místo za Miglinieksem.

6. Yanis Galuzo (RUS)

Galuzo odehrál v roce 2020 pouze dva větší turnaje – Swedish Masters a Moscow Open. Vedle toho si také zahrál v petrohradské přípravné sérii Good Hockeys League, ve které zvítězil ve všech šesti kolech, kterých se zúčastnil. Na prvním větším turnaji, Swedish Masters, vypadl už ve čtvrtfinále. Po méně vydařené skupinové fázi se totiž brzy střetl s papírově nejtěžším soupeřem. Oscaru Henrikssonovi nakonec podlehl ve vyrovnané sérii 3:4 na zápasy a celkově skončil sedmý. Na Moscow Open si vedl lépe, když dokráčel až do finále. Tam se nad jeho síly ukázal být Sergey Ivanov, kterému podlehl 2:4 na zápasy. I bez významnějšího turnajového prvenství letos Galuzo opět potvrdil, že dlouhodobě patří ke světové špičce.

7. Oleksii Korabel (UKR)

I když tento ukrajinský junior nevyjel na jediný zahraniční turnaj, ukázal v roce 2020 největší stabilitu na domácí půdě, což je po skvělých výsledcích Ukrajinců na mezinárodní scéně v posledních letech jistě velký úspěch. V ukrajinské verzi národního poháru postupně vybojoval druhé, první, třetí, první a druhé místo. Nebyl tedy neporazitelný, ale vzhledem k tomu, že se na těchto turnajích střetával s hráči, jako jsou Marmaliuk, Matantsev, Ignatenko nebo Umanskyy, je výsledná bilance skvělým úspěchem. Navíc si při své jediné účasti připsal i jedno vítezství v Kyjevské lize.

8. Evgeniy Matantsev (UKR)

Velmi podobné výsledky jako Korabel předvedl i další ukrajinský junior Evgeniy Matantsev. Na rozdíl od Korabela neobjel všechny ukrajinské národní turnaje a odehrál v roce 2020 pouze tři. Hned na dvou se mu ovšem podařilo zvítězit, a to konkrétně ve druhém a čtvrtém kole sezóny 2020/21, tedy na obou turnajích konaných v hlavním městě Kyjevě. V Kropyvnyckém, svém domovském městě, skončil na třetím místě, když se před něj dostali Dmytro Marmaliuk a Oleksii Korabel.

9. Dmitriy Petrov (RUS)

Ruský veterán Dmitriy Petrov patří dlouhodobě k nejaktivnějším hráčům tohoto sportu na světě a na turnaje pravidelně cestuje dlouhé vzdálenosti nejen po Rusku, ale i po celém světě a jinak tomu nebylo ani v pandemií rozhozeném roce 2020. Dokázal se totiž zúčastnit úctyhodných 18 turnajů. Pokud bychom se měli podívat na největší úspěch, je to rozhodně čtvrté místo na Moscow Open, a navíc dokázal posbírat několik „menších“ vítězství jako například na Belarus Open nebo na jednom kole Otevřeného poháru Ruska, tamní druhé nejvyšší sérii. Navíc skončil třetí na veteránském mistrovství Ruska či dvakrát třetí na turnajích Ruského mistrovství.

10. Oscar Henriksson (SWE)

Oscar Henriksson, hráč ze severu Švédska a syn legendárního Larse Henrikssona, který stál u zrodu tohoto sportu, zapsal v roce 2020 pouze čtyři umístění. Z toho tři jsou vítězství na Umeligan. Zajímavostí je, že Umeligan má ze všech stigahokejových lig nejdelší historii a ke konci roku 2020 se v rámci této série, nepřetržitě fungující od roku 1985, odehrálo neuvěřitelných 1161 turnajů. Největším úspěchem ovšem byla finálová účast na Swedish Masters, kde Oscar ve finále podlehl svému otci Larsovi 3:4 na zápasy. Ve čtvrtfinále vyřadil prvního nasazeného Yanise Galuza, také 4:3 na zápasy.

Čestná uznání:

Kevin Eriksson (FIN): Pravděpodobně nejlepší hráč Finska v tomto roce. Vybojoval vítězství na domácím mistrovství a ve finále Helsinki Open podlehl Ronimu Nuttunenovi.

Lars Henriksson (SWE): Jediný turnaj, ale zato vítězný, zahrál v tomto roce Lars Henriksson. Ve finále Swedish Masters zdolal svého syna Oscara 4:3 na zápasy.

Atis Silis (LAT): Dva odehrané turnaje (Lotyšské mistrovství a U.S. Stiga Shootout) a dvě druhá místa za Edgarsem Caicsem jsou jistě velmi obdivuhodným výsledkem.

Svět – Nejlepší hráčka

1. Maria Saveljeva (EST)

Zatím se nestalo, abychom nejlepší hráčkou vyhlásili někoho jiného než tuto Estonku, a jinak tomu není ani v roce 2020. Estonský stiga hokej pandemie v podstatě nezasáhla a všechny turnaje se odehrály jak s tradiční účastí, tak v tradičních termínech. Na těchto turnajích Saveljeva ukázala svou vyrovnanou výkonnost, když dva domácí turnaje vyhrála a celkem uhrála čtyři turnaje za více než 500 bodů do světového žebříčku. Vzhledem k tomu, že jiné ženy ze světové špičky se těmto stabilním výsledkům ani nepřiblížily, věříme, že je první místo opět ve správných rukou.

2. Ksenia Oboeva (RUS)

Velmi dobrý rok měla osmnáctiletá Ksenia Oboeva z Ruska. Nikoli Saveljeva, ale právě Oboeva mezi ženami zaznamenala nejvyšší bodový zisk do světového žebříčku v roce 2020, konkrétně 612 bodů za 16. místo na Moscow Open. A zbytek sezóny také nebyl vůbec špatný. Mezi její nejlepší výsledky patřilo druhé místo na ruském mistrovství žen za Viktorií Gorodnitskou či 18. a 25. místo na turnajích Ruského mistrovství. Ovšem ani v jednom z mnoha turnajů, které v tomto roce odehrála, už nedokázala překonat hranici 500 bodů. Každopádně by bylo zajímavé vidět někdy tuto hráčku na velkém ženském mezinárodním turnaji, kterého se zatím nezúčastnila.

3. Laima Kamzola (LAT)

Velmi pěkných výsledků dosáhla v této sezóně i Laima Kamzola, která skončila 21. na Swedish Masters (573 bodů do světového žebříčku), 21. v jednom kole Lotyšského poháru (471) či celkově první na lotyšském mistrovství žen a na 50. místě v kategorii open (407). Navíc podobně jako třeba v Česku Lukáš Kahoun zorganizovala on-line turnaj ve stiga hokeji přes YouTube.

Čestná uznání:

Krista Annija Lagzdins (LAT): Stále ještě věkem juniorka zaznamenala několik pěkných úspěchů. Největším je pravděpodobně 23. místo v kategorii open na mistrovství Lotyšska.

Veronika Sachok (EST): V Estonsku se začíná tvořit opravdu silný ženský tým, protože vedle Saveljevy se v roce 2020 podařilo vyhrát jeden národní turnaj i Veronice Sachok.

Eva Ozerova (RUS): Zdaleka ne tak výrazný, jako se povedl Oboevě, ale přesto velmi obdivuhodný výkon zaznamenala na Moscow Open i Ozerova, která skončila na krásném 35. místě.

Svět – Nejlepší junior

1. Sergey Ivanov (RUS)

Vzhledem k tomu, že v této kategorii se obvykle snažíme klást větší důraz na čistě juniorské turnaje, které se ovšem vinou pandemie zrušily, a všichni přední junioři byli zároveň vyhlášeni v celkové desítce, budou tyto odstavce o něco kratší. Připomínám, že Sergey Ivanov zazářil v roce 2020 především celkovým vítězstvím na Moscow Open, které se konalo ještě v první části roku, kdy byl Ivanov ještě naposledy juniorem.

2. Evgeniy Matantsev (UKR)

Pozorný čtenář si určitě všiml, že Evgeny Matantsev přeskočil v našem juniorském žebříčku hned dva juniory, kteří byli před ním v celkovém pořadí. U Kalninse je to způsobeno především tím, že juniorem byl pouze v první části roku 2020. I když Korabel zaznamenal letos mírně lepší výsledky, tak Matantsev na tom byl velmi podobně, a navíc je stále o tři roky mladší. Kromě toho jejich vzájemná střetnutí v roce 2020 vyzněla 2:1 právě pro Matantseva.

3. Oleksii Korabel (UKR)

Jak už bylo zmíněno, Korabel byl nejstabilnějším hráčem na národních ukrajinských turnajích, a to vše navíc stále v juniorském věku. Ukrajinský stiga hokej má do dalších let díky současné generaci v čele s Korabelem a Matantsevem o budoucnost velmi dobře postaráno.

Čestná uznání:

Rainers Kalnins (LAT): První část roku junior, mimo jiné lotyšský juniorský mistr.

Nikita Pavlov (RUS): Také Pavlov byl v tomto roce juniorem už pouze první část roku. Při absenci Ivanova dokázal zvítězit na juniorském mistrovství Ruska.

Andrey Chaplygin (RUS): Za Matveevem a Ivanovem kurský hráč číslo tři. V první části roku juniorem a celkově devátý na Moscow Open 2020.

Svět – Nejlepší veterán

1. Dmitriy Petrov (RUS)

Petrov byl vyhlášen už mezi nejlepšími hráči sezóny, a to konkrétně na 9. místě, především kvůli velmi povedenému Moscow Open, kde skončil na 4. místě. Jediný čistě veteránský turnaj, kterého se v roce 2020 zúčastnil, bylo veteránské mistrovství Ruska. Tam nestačil pouze na Alexeye Titova a Sergeye Lutaye a mohl se tak radovat z bronzové příčky. Na neveteránských turnajích ovšem pravidelně předváděl lepší výsledky.

2. Alexey Titov (RUS)

Mezi nejlepšími veterány je pravidelně vyhlašován Alexey Titov a nebude tomu jinak ani v roce 2020. V jediném veteránském turnaji, který odehrál, dokázal zvítězit. Stal se totiž ruským veteránským mistrem, když ve finále zdolal Sergeye Lutaye. Z dalších výsledků je zřejmě nejpovedenější celkové 8. místo na Moscow Open. Nebo celkové vítězství v prvním kole Ruského mistrovství 2020/21, kam však kvůli pandemii zamířilo jen minimum hráčů a Titov zvítězil jako první nasazený. I v ostatních kolech Ruského mistrovství hrál pravidelně v první desítce a vysoko se umisťoval i na kvalitních turnajích Moskevského mistrovství, kde dokonce jednou zvítězil.

3. Bjorn Svedman (SWE)

Povedenou sezónu zaznamenal i švédský veterán Bjorn Svedman, který se zúčastnil pouze dvou větších turnajů, ale na obou zanechal velmi dobrý dojem. Nejdříve se v lednu dostal až do finále Stockholm Open. V tom nakonec podlehl dalšímu známému švédskému veteránovi, Joakimu Lundinovi. Druhým výrazným úspěchem byla čtvrtfinálová účast na Swedish Masters. Tam skončil nakonec celkově šestý a nechal za sebou i Yanise Galuza, jednu z největších hvězd posledních let. Ve Stockholmu se zúčastnil i jednoho místního turnaje, konkrétně Bjorkhagen THL, kde ve velmi solidní konkurenci obsadil druhé místo.

Čestná uznání:

Lars Henriksson (SWE): Podobně jako v hlavní kategorii. Jediný odehraný turnaj a velké vítězství na Swedish Masters je skvělé, ale ani v covidovém roce neudělujeme top 3 za jediný turnaj.

Santtu Sainio (FIN): Čerstvý finský veterán hned napoprvé ovládl finské veteránské mistrovství a pro kategorii veteránů bude velkým přínosem i na mezinárodní scéně.

Peter Ostlund (SWE): Pouze tři odehrané turnaje a mezi nimi velmi krásné třetí místo na Swedish Masters.

Svět – Nejlepší nováček

1. Darja Hrustaljova (EST)

Hráčů a hráček, kteří začali hrát stiga hokej v roce 2020 a získali do světového žebříčku hodně bodů, mnoho není. Nejlepší mezi nimi byla estonská hráčka Darja Hrustaljova, která se prvního turnaje účastnila v lednu na čtvrtém kole Estonského mistrovství 2019/2020 a skončila tam na posledním místě. Od té doby se ale pravidelně účastnila všech estonských turnajů a velmi rychle se zlepšovala. V pátém kole Estonského mistrovství pokořila hranici 100 bodů do světového žebříčku, v šestém 200 bodů a v sedmém už 300 bodů. Nejlepšího výsledku nakonec dosáhla ve třetím kole sezóny 2020/21, kdy skončila sedmá a byla odměněna 383 body. Rok 2020 zakončila na krásném 742. místě na světě.

2. Jaroslav Kopecký (CZE)

Také Česko má jednoho z nejlepších nováčků roku 2020 podle světového žebříčku. Jaroslav Kopecký z klubu SHC Cheb hrál svůj první turnaj do světového žebříčku na Kladně v roce 2019 a skončil tam mezi posledními. I přes jeden turnaj odehraný v roce 2019 se ale vešel do naší kategorie světového nováčka pro rok 2020. V roce 2020 se zúčastnil všech tří odehraných ČP. Nejlépe si vedl doma v Chebu, kde skončil na 42. místě z 61 hráčů a připsal si 137 bodů do světového žebříčku. Největší žebříčkový vzestup ale zaznamenal díky tomu, že se na světový žebříček vrátila Chebská liga a Jaroslav v některých kolech dokázal prolomit i 200bodovou hranici. Rok 2020 právě díky tomu zakončil na 994. místě na světě.

3. Jekabs Rekis (LAT)

Teprve třináctiletý lotyšský junior se už v roce 2019 zúčastnil Riga Cupu a nevedl si vůbec špatně, protože se tam stal druhým nejlepším nováčkem. Rok 2020 začal v lotyšské Amatérské lize a hned na první pokus z ní dokázal postoupit i do Lotyšského poháru. Největších úspěchů dosáhl na mistrovství Lotyšska, když mezi jednotlivci obsadil 76. místo ze 107 hráčů (126 bodů do žebříčku) a mezi juniory skončil 30. ze 46 (158 bodů). V celkovém součtu jeho výsledky za rok 2020 znamenaly 1128. místo na světě.

Svět – Nejlepší kolektiv

1. Legion-NiKi (RUS)

Vzhledem k tomu, že se v roce 2020 nehrál žádný velký mezinárodní týmový turnaj, dostalo se tentokrát v této kategorii i na mistry jednotlivých zemí. Zřejmě nejlépe obsazeným klubovým turnajem v roce 2020 bylo ruské mistrovství týmů. Ovládl ho tým ve složení Maxim Borisov, Yanis Galuzo, Pavel Gorodnitskiy, Dmitriy Malygin, Oleg Ortinov, Vladimir Smirnov a Evgenii Solovev. Dokázali porazit i tak silné týmy jako svého finálového soupeře THC Toros (mimo jiné Gerasimov, A. Zaharov, I. Zaharov, Petrov, Zholobov) nebo kurský tým Kuropatki (mimo jiné Matveev a Ivanov).

2. Skrunda THC (LAT)

Ke zřejmě největšímu překvapení v klubových soutěžích v roce 2020 došlo na lotyšském mistrovství. Favorizovaný tým BJC Laimite (Caics, Lagzdins, Miglinieks a další) totiž skončil až na 3. místě, poté co ve finálové skupině podlehl jak týmu ze Skrundy, tak Ventspilsu. Ve finále proto proti sobě stanuly tyto dva týmy. Ve finále zopakovala Skrunda THC vítězství 9:5 ze skupiny a mohla tak slavit už svůj třetí lotyšský titul. Na titulu se podíleli Gints Lasmanis, Edgars Mucenieks, Valts Smagars, Artjoms Zaharovs a Jevgenijs Zaharovs.

3. Youngsters (UKR)

Na Ukrajině se klubové mistrovství hraje tradičním způsobem 4 na 4. I přesto titul vybojoval hvězdný tým Youngsters ve složení Roman Ignatenko, Mykhaylo Spivakovskyy a Anton Umanskyy, tedy pouze ve třech. Týmu nevadilo ani tříštění sil s B-týmem Youngsters, který tvořili Dmytro Marmaliuk, Evgeniy Matantsev a méně známý Ruslan Kobchuk. Ti ale turnaj ve třech nezvládli a skončili až na 4. místě z pěti družstev. Ve finále proti Youngsters stanul tým Katran a v podstatě už od začátku vedl 4:0. Hvězdná sestava ale nezaváhala a už před posledním kolem měla jistý minimálně souboj kapitánů. Ani na ten však nakonec nedošlo a Youngsters ve třech zvítězili ve finále 10:6.

Svět – Nejlepší pořadatel

Pro letošek bych tuto kategorii nechal bez umístění a za vítěze prohlásil každého, komu se povedlo uspořádat ať už menší, nebo větší turnaje. Pandemie zrušila největší plánované akce roku ať už Mistrovství Evropy ve Slovinsku, MS klubů v Kursku, nebo tradiční prosincový Riga Cup. Pokud mohl někdo turnaje pořádat, měl především štěstí na dobré epidemiologické podmínky a vládní opatření ve správný čas. Největšími akcemi nakonec byly turnaje Super Series ze začátku roku, které se odehrály dříve, než se v Evropě pandemie rozjela naplno, a to konkrétně Swedish Masters a Moscow Open.

Svět – Největší překvapení

1. Pandemie

Největším překvapením byl samotný průběh roku 2020. V lednu málokdo tušil, že poslední velké mezinárodní turnaje tohoto roku se odehrají do března a poté se zruší celkově na dvacet naplánovaných mezinárodních akcí, ať už mistrovství světa klubů, mistrovství Evropy, nebo 19 turnajů World Tour, a tím i celá tato série. Navíc se v mnoha zemích zrušily prakticky všechny turnaje a země, kterým se národní turnaje povedlo uspořádat, to většinou poznaly minimálně na hráčské účasti.

2.  Skrunda THC na lotyšském týmovém mistrovství

V roce 2020 k žádnému úplně nečekanému vítězství na větším turnaji nedošlo, a proto je vítězství Skrundy zařazeno tak vysoko. A to i přesto, že už se tak stalo po třetí v historii, a navíc letos pomohla i neúčast Atise Silise v A-týmu BJC Laimite. I tak byla Skrunda papírovým outsiderem a její vítězství mezi lotyšskými týmy je milé překvapení.

3. Lars Henriksson na Swedish Masters

I třetí „překvapení“ je překvapením pouze v uvozovkách, protože Lars Henriksson tento turnaj už v minulosti dokázal třikrát vyhrát. Naposledy tomu tak ale bylo před mnoha lety – v roce 1989. Navíc v posledních letech toho Lars Henriksson na turnajích zrovna moc nenahrál a na poslední vyhraný turnaj vzpomínal do roku 2018, kdy se stal nejlepším švédským veteránem. Swedish Masters nakonec ovládl jako čtvrtý nasazený, když ve finále zdolal 4:3 na zápasy svého syna Oscara.

Svět – Osobnosti roku 2020

Paul Shabi (USA): Nejlepší severoamerický hráč na U.S. Stiga Shootout 2020 skončil hned za světovou špičkou. Navíc je spolu s Romanem Nezhybou dlouhodobě nejlepším hráčem za oceánem. Kromě tohoto úspěchu zaznamenal v roce 2020 ještě dvě vítězství v domovském Michiganu.

Mykhaylo Shalomayev (UKR): Člen výboru ITHF, administrátor světového žebříčku a také velmi aktivní hráč, který v roce 2020 stihl odehrát devět turnajů ve čtyřech zemích, a to konkrétně v Německu, Švýcarsku, Slovinsku a Švédsku.

Lars-Erik Svensson (SWE): LES je hráč, který ke konci roku 2020 odehrál už 1541 individuálních turnajů do světového žebříčku a podstatnou část z toho na už zmiňované Umeligan. Jeho aktivitu v 63 letech nezastavil ani rok 2020, protože se vedle Swedish Masters zúčastnil i 12 turnajů právě ve svém městě Umea.

 

Lukáš Kahoun – Česko

Tomáš Kahoun ml. – svět

Kryštof Herold – jazyková korektura