Topy Roku 2018

15.02.2019 21:27

A je to konečně, tady přehled toho nejzajímavějšího co se v minulém roce ve stiga hokejovém světě stalo. Stejně jako loni vám představíme nejlepší hráče ve všech oficiálních kategoriích, ale i nováčky, kluby, osobnosti atd. Jedinou změnou oproti loňsku bude to, že jsme ve světě zrušili kategorii momentů, protože jak všichni dobře víte, světových turnajů se neúčastníme a naše hodnocení by zde asi nebylo správné. Naši čtenáři, kteří si pamatují loňské topy roku jistě vědí, že jsme si na hodnocení dali dost práce a nezlobte se, pokud s naším pořadím nebude souhlasit. Myslíme si, že takhle by to sice být mohlo, ale v mnoha ohledech jsme se rozhodovali, jestli je lepší to nebo to, a čemu dát vlastně přednost, a zjistili jsme, že u hodně věcí záleží na úhlu projektu. Také doufáme, že se nezaleknete rozsahu, který je (a to předem varujeme) cca 16-17 A4. Nemusíte to samozřejmě číst celé najednou, nebo si můžete přečíst jen část, která vás zajímá. Také doufáme, že odpustíte případné chyby, které se v článku takového rozsahu mohli snadno ocitnout. Zbývá už jen popřát pěkné počtení a trochu se zpožděním i šťastný a úspěšný stiga hokejový rok 2019.

Na výběru se podíleli společně Tomáš Kahoun ml. a Lukáš Kahoun. Články z Česka psal Lukáš Kahoun a ze světa Tomáš Kahoun ml.

Česko - Nejlepší hráč

1.      Zdeněk Matoušek ml.

Hráč klubu HCS Žabka Praha se stal králem Stiga hokeje na české scéně. Vyhrál téměr všechno. Na Českém poháru vyhrál 6 z 10 kol konajících se v roce 2018. Za minulou sezonu mu to na poháru vyneslo celkové 2. místo a v této sezoně má po půli turnajů nakročeno k suverénnímu vítězství. Na mistrovství republiky dokázal zvítězit v kategorii jednotlivců i v kategorii družstev jako kapitán svého týmu. Nikoho asi ani nepřekvapí fakt, že drtivě ovládl místní ligu Žabka Tour Prag Open. Měl bohužel jen jediný zahraniční turnaj, ale nevedl si na něm vůbec špatně.

2.      Leoš Hvižď ml.

Stejně jako Zdeněk Matoušek, tak i Leoš Hvižď zůstal hrát výhradně v Česku. Účastnil se 9 českých pohárů a z toho se 7x dostal do semifinále. Není tedy náhodou, že byl loni v celkovém hodnocení Českého poháru 3. a letos v polovině sezony měl skvělou pozici na to, aby na konci sezony skončil 2. Na mistrovství republiky bral bronz v kategorii jednotlivců a s týmem THC Stiga-Game Příbram vybojoval dokonce stříbro. Český Stiga hokej si ho musí vážit i jako trenéra skvělých Příbramských juniorů, s kterými mimo jiné trénuje i na Příbramské lize kterou herně ovládá.

3.      Patrik Petr

Patrik Petr je český legionář, který se účastní turnajů především v zahraničí. Za celý rok byl k vidění pouze na šesti akcích, ale pokaždé to stálo za to. V březnu se předvedl na nejbližších turnajích World Tour. Na Slovensku a v Maďarsku byl shodně 3. a na prestižním Czech Open dokonce vyhrál. I díky tomu se dostal na mistrovství Evropy, kde se blýsknul 7. místem, čímž vyrovnal 3. historicky nejlepší výsledek českého hráče na mistrovství Evropy. Navíc v nové sezoně na Riga Cupu skončil na senzačním 4. místě po tom, co v osmifinále vyřadil světovou jedničku Maxima Borisova. Končil rok jako hráč číslo 11 na celém světě dle světového žebříčku.

4.      Michal Hvižď

Celou první polovinu roku hrál výborně a ukázal, že je jeden z nejlepších českých hráčů. Vyhrál 2 České poháry a na ostatních nebyl hůř než 3. Nebylo tedy divu, že loňskou sezonu Českého poháru celkově vyhrál. Jednou vyjel i do zahraničí, na Berlin Open, a hned se blýsknul vítězstvím. Na mistrovství republiky byl k nezastavení. Jako kapitán dovedl svůj tým THC Stiga-Game Příbram až do finále. V kategorii jednotlivců měl ze 40 zápasů jen 5 proher. Do finálové série ovšem nenastoupil. Poté byl výborem distancován, a proto se nezúčastnil turnajů v podzimní části roku.

5.      Kryštof Lebl

Kryštof byl bezpochyby 4. nejlepším hráčem (hrajícím v Česku), vždyť skončil celkově na českém poháru 4. Letos v půlce sezony figuroval taktéž na 4. místě. Z mistrovství republiky si přivezl hned dvě bramborové medaile – z jednotlivců i z družstev. Čtvrtý skončil i na místní lize Žabka Tour Prag Open. Na mistrovství Evropy byl 50. (4. nejlepší Čech, jak jinak) a na Riga Cupu taky zahrál solidní výsledek. Obecně byl Kryštof velmi pilný. Zúčastnil se 46 turnajů, které se započítávali do světového žebříčku (krom zmíněných se účastnil ještě Kbelské Ligy a Pražského minimistrovství) a hlavně díky němu má jeho klub Big Band juniory, kteří patří mezi ty nejlepší v republice.

6.      Jiří Chylík

Mladý reprezentant klubu HCS Žabka Praha měl senzační rok. Velmi se mu povedlo mistrovství Evropy, na kterém se probil až na 20. místo. Méně se mu dařilo na mistrovství republiky. V turnaji družstev sice vyhrál se Žabkou titul, ale v kategorii jednotlivců skončil až na 10. místě. Na Českých pohárech se již standardně dostává do čtvrtfinále a jeho výkony mu přinesli v celkovém pořadí Českého poháru 6. místo a nyní po půlce nové sezony zaujímá 5. místo. Jako správný Pražan se účastnil také místních lig (Žabka Tour (celkově 3.), Minimistrovství, Kbelská liga).

7.      Michal Kobrle

Svůj první Stiga hokejový rok, v kterém již Michal Kobrle není mezi juniory, omezil pouze na České poháry. Na jaře začal trochu zvolna, ale to je opravdu relativně řečeno, protože si dokázal udržet náskok z minulého podzimu a sezona pro něj skončila celkovým 5. místem. V podzimní dávce Českých pohárů si především díky dobrým výsledkům z výkonnostních skupin vydobyl průběžné 2. místo, což je výkon hodný poklony. Krom deseti kol Českého poháru se Michal Kobrle zúčastnil ještě Berlin Open, kde se prosadil na velmi pěkné druhé místo.

8.      Jan Sládek

U Honzy Sládka se progres snad nikdy nezastaví. Do roku 2018 vešel senzačně. Na všech Českých pohárech s výjimkou Czech Open nebyl hůř než šestý. Mistrovství republiky zahrál skvěle. Vyhrál kategorii juniorů, byl druhý s družstvem THC Stiga-game Příbram a mezi jednotlivci byl na pátém místě. Na mistrovství Evropy se mu sice moc nepovedla kategorie juniorů, ale v individuální kategorii byl 3. nejlepším Čechem (celkově 39.). Po letní přestávce byl jen na třech Českých pohárech. Na jednom z nich byl dokonce druhý. Velmi dobře si počíná i na Příbramské místní lize.

9.      Martin Maděra

Další Příbramský Stiga hokejista, který si výborně počínal na Českých pohárech. Na začátku roku bojoval o postup do nejlepší šestnáctky, ale již po Czech Open byl na Českých pohárech v průměru na krásném 5. místě. Dokonce z toho byli i dvě bronzové medaile. V celkovém pořadí byl v minulé sezoně 7. a letos je zatím dokonce 3. Skvělou formu měl i na mistrovství republiky – v jednotlivcích 6., v klubech 2. Byl i na mistrovství Evropy, kde se mu už tolik nedařilo, zvláště v kategorii jednotlivců. Občas se úspěšně zúčastnil i místní Příbramské ligy.

10.   Pavel Plešák

Legenda Českého Stiga hokeje předvedla bojovnou sezonu. Zúčastnil se 26 turnajů. Ovládnul Plzeňský Gladiators cup. Na podzim se zúčastnil tří turnajů World Tour. Vyhrál Swiss Open, dobré výsledky měl i na Riga Cupu a Slovenia Open. Na přelomu roku figuroval na průběžném 7. místě World Tour. Na Českých pohárech se pohyboval kolem 10. místa, ale celkově mu to vyneslo v minulé sezoně 8. místo a letos má naběhnuto na 7. místo. Mistrovství republiky mu vyneslo 3. místo v kategorii veteránů, 6. místo v družstvech a 12. místo v kategorii jednotlivců.

Čestná uznání:

Jan Dryák: Byl jen na třech kolech Českého poháru, ale byl na nich 1., 2. a 4., což jsou vynikající výsledky. Dále má stříbro z Mistrovství republiky veteránů. Krom toho se bohužel účastnil už jen místních lig.

Filip Hamáček: Účastnil se pouze 5 velkých turnajů, i tak se blýsknul skvělými výsledky ne té nejvyšší úrovni (5. na Czech Open a 24. na Swedish Masters). Na mistrovství republiky ukázal, že i mezi Čechy se neztratí (7. v jednotlivcích, 1. v družstvech)

Stanislav Kraus: Jeden z nejdůležitějších mužů světového Stiga hokeje se vyznamenal především stříbrem v jednom z kol Českého poháru a bronzem z mistrovství republiky klubů, ale velmi dobré výsledky na Českých pohárech měl po celý rok.

Česko - Nejlepší hráčka

1.      Iva Mašková

Díky některým vynechaným Českým pohárům skončila minulou sezonu až 3. v jejich celkovém hodnocení. Letos, pokud bude chtít opět skončit na stupních vítězů, nesmí už moc turnajů vynechat. U žen, jak je ve Stiga hokeji zvykem, jde ale spíše o kvalitu než o kvantitu. Na mistrovství republiky obsadila skvělé druhé místo. Důkazem o její formě jsou i výsledky na Českých pohárech. Na tom v Pelhřimově obsadila 33. místo. Takového umístění dosáhla žena (Češka) naposledy v roce 2014. Účastnila se i místních lig Pražské minimistrovství a Kbelská liga.

2.      Hana Marešová

Podařil se jí historický úspěch pro Český Stiga hokej. Na třech turnajích World Tour se stala nejlepší ženou a díky tomu skončila na 2. pozici v celkovém hodnocení minulé sezony. Skončila druhá ve světovém poháru, fantazie. Ze 14 turnajů, kterých se zúčastnila byla 12x nejlepší ženou turnaje. Na Českých pohárech jí to minulou sezonu vyneslo 2. místo v celkovém hodnocení. Nevyšlo jí pouze mistrovství republiky, kde byla až na 4. místě. Celý podzim musela bohužel ze zdravotních důvodů vynechat. Zúčastnila se jen pár turnajů místní Novorychnovské stigaligy.

3.      Anita Grimová

Nejlepší žena-juniorka republiky, která spadá pod úspěšnou juniorskou základnu Příbramského klubu, nevynechala v roce 2018 jediný Český pohár, což jí vyneslo 1. místo v jeho celkovém hodnocení za minulou sezonu. I letos zatím Český pohár v kategorii žen suverénně ovládá a pokud žádný turnaj nevynechá pravděpodobně svoje 1. místo obhájí. Mistrovství republiky jí nevyšlo a skončila až na 6. místě. Hned na 1. kole Českého poháru nové sezony se však stala nejlepší ženou turnaje. Poctivě se účastní i Příbramské místní ligy, kde je také nejlepší ženou.

Čestná uznání:

Vlasta Gobyová: Účastnila se pouze tří Českých pohárů, ale vedla si na nich skvěle. Dokonce vyrovnala nejlepší umístění ženy (Češky) na Českých pohárech (33. místo). Úspěšné bylo i mistrovství republiky, na kterém vybojovala bronz.

Miroslava Horáková: V poměru pilnosti a výkonu se jedná o průměrnou hráčku. Zúčastnila se většiny důležitých akcí a na většině se prala o umístění mezi nejlepšími ženami. Na mistrovství republiky skončila 5.

Markéta Jindrová: Všude kam přijela, stala se nejlepší ženou. Byla ovšem jen na třech turnajích. Pozici nejlepší ženy se snažila dokázat na mistrovství republiky, které vyhrála. Ze tří turnajů toho lze usoudit ovšem málo.

Česko - Nejlepší junior

1.      Jan Sládek

Přestože byl evidován mezi juniory pouze první půlku roku, nad ostatními juniory natolik dominoval, že se dá označit jako junior roku 2018. Na začátku roku figuroval v průběžném pořadí Českého poháru juniorů na 12. místě. Díky svým skvělým výkonům však končil sezonu na 2. místě. Na mistrovství republiky našel konkurenci až v kategorii jednotlivců. Juniorským mistrem republiky se stal suverénně (za celý turnaj ztratil jen 2 zápasy). Na mistrovství Evropy ukázal své kvality v individuální kategorii, v které byl 8. nejlepší junior. V čistě juniorské kategorii byl až 19.

2.      Jakub Matýsek

Nejmladší člen pražského klubu HCS Žabka Praha se stal vítězem Českého poháru juniorů za minulou sezonu a v letošním roce opět bezkonkurenčně vede. Na mistrovství republiky vybojoval mezi juniory stříbrnou medaili. Zúčastnil se i mistrovství Evropy. V kategorii juniorů dokázal zahrát v celosvětové konkurenci cenné 16. místo. Ještě větší podívanou bylo však jeho představení v kategorii super-juniorů (tedy hráčů do 13 let). Kuba se dokázal probojovat až do finále a jako jediný Čech si přivezl domů z mistrovství Evropy ve Švédské Eskilstuně medaili.

3.      Alexandr Mačynský

Na turnaji nebyl přes půl roku k vidění, pak se objevil na konci února na Českém poháru a do konce roku stihl uhrát celkem 31 turnajů. Nevynechal jediný Český pohár a formu tužil i na místních ligách (Kbelská liga, Pražské minimistrovství, Žabka Tour). Na jaře bojoval vyrovnaně se zástupci Příbramské juniorky, ale nyní na podzim jim výkonnostně utekl. V průběžném pořadí Českého poháru byl na konci roku na zaslouženém druhém místě. Ve stejném duchu jako letošní podzim se neslo i mistrovství republiky juniorů, na kterém vybojoval bronzovou medaili.

Čestná uznání:

Vojtěch Bernát: Příbramský junior, který má zkušenosti i reprezentací, se stále zlepšuje. Jak v minulé, tak v této sezoně bojuje o umístění v nejlepší pětici juniorů v celkovém hodnocení Českých pohárů.

Michal Blažek: Stal se nelepším hráčem mistroství republiky školních družstev a svou školu dotáhl k titulu. Od začátku sezony jezdí na České poháry a krom úspěchu mezi juniory (na průběžné 4. pozici) dominuje mezi nováčky.

Tomáš Růžička: Nejlepší Příbramská junior byl třetí v celkovém pořadí Českého poháru za minulou sezonu a stejnou pozici drží i v průběžném pořadí této sezony. Byl čtvrtý na juniorském mistrovství republiky.

Česko - Nejlepší veterán

1.      Pavel Plešák

To, že Plzeňská legenda českého Stiga hokeje je nejlepším veteránem roku, je patrné jen když se člověk podívá na výsledky Českého poháru veteránů. V loňské sezoně, především právě díky jarní části, Český pohár v kategorii veteránů s přehledem vyhrál. Letos má také slušně nakročeno k obhajobě, ale díky jednomu vynechanému kolu nefiguruje v prozatímních tabulkách v popředí. Na mistrovství republiky urval bronz. Dokázal se vyrovnaně utkat i s veterány světového kalibru na turnajích světové úrovně – v průběžném pořadí World Tour je mezi veterány na 4. místě.

2.      Daniel Matýsek

Člen pražské Žabky svedl v druhé polovině minulé sezony velmi těsný boj o 2. místo v celkovém pořadí veteránů. Nakonec to dokázal. Letos je na tom lépe. V průběžném pořadí zatím drží 1. příčku a jestli předvede slušný výkon i v roce 2019, tak by se na konci sezony mohl radovat z vítězství. Na mistrovství republiky byl v těžké konkurenci až 6., zato na mistrovství Evropy byl tahounem Českého veteránského týmu, který se umístil na velmi dobrém 4. místě. Sám mezi veterány skončil až 29. Mezi jednotlivci se ale opět prosadil (14. nejlepší veterán).

3.      Václav Pikl

Legendární hráč, který nevynechal jediné kolo Českého poháru od roku 1999. V celkovém hodnocení Českého poháru veteránu byl za minulou sezonu velmi těsně 3. Letos je v průběžném pořadí zatím na 2. místě, ale vzhledem k bodování Českého poháru to vypadá opět na boj o 3. místo na konci sezony. Mistrovství republiky se mu moc nepovedlo, skončil na něm 10. Náladu si odjel spravit na Mistrovství Evropy. S veteránským týmem se umístil na 4. místě, v kategorii super-veteránů (hráči nad 50 let) byl 7. a sám mezi veterány byl 23. To jsou pěkné výsledky.

Čestná uznání:

Jan Dryák: Kamkoliv v roce 2018 přijel, byl tam nejlepší veterán. Jediná výjimka byla zrovna na mistrovství republiky veteránů, kde vybojoval „jenom“ stříbrnou medaili. Škoda, že se neúčastnil více turnajů.

Vladimír Kraus: Poslední ze tří veteránských mušketýrů, kteří odjeli reprezentovat naši vlast na mistrovství Evropy. To, že si nevedl vůbec špatně potvrzuje fakt, že skončil v kategorii veteránů o 6 míst lépe než byl nasazen dle světového žebříčku.

David Šmíd: Tento zkušený matador skvěle vyladil formu na mistrovství republiky. V silné konkurenci dokázal vyhrát v kategorii veteránů a je tak úřadující veteránský mistr republiky. Svůj um ukazuje často i na Českém poháru.

Česko - Nejlepší nováček

1.      Marián Švik

První i druhý turnaj, který odehrál a započítával se do světového žebříčku ITHF, hrál až 27. 12. 2018. Víc turnajů do konce roku již nestihl, i tak ho lze prohlásit za objev roku. Ty dva turnaje kterých se účastnil se jmenovali Přerov Winter Grassic. Krom jeho a šesti dalších nováčků se těchto turnajů zúčastnil i Michal Lévy, který na Českých pohárech nechává desítky soupeřů za sebou. Přes účast takto relativně zkušeného borce dokázal Marián Švik oba turnaje vyhrát.

2.      Filip Werner

Další Příbramské želízko v ohni pro juniorské mistrovství republiky a obecně pro celou budoucnost klubu. S vrcholnou Stigou začal na domácím Českém poháru v Příbrami, kde se hned dokázal odlepit od dna tabulky. Do nové sezony taky vstoupil velmi dobře. Na prvním Českém poháru za sebou nechal hned 5 lidí. Každým turnajem se lepšil a nejvíce se mu podařil poslední Český pohár roku, kde nechal za sebou v pořadí už 8 hráčů. Snad se bude zlepšovat i nadále.

3.      Štěpán Krejzlík

Když se na profil tohoto hráče podívá člověk na světovém žebříčku, nenajde tam žádný velký turnaj. Po chvilkovém prozkoumání je však jasné, že jde o velký talent. Byl členem vítězné školy z mistrovství republiky školních družstev. V novém ročníku se stal nejlepším hráčem okresního kola a uvidíme, co předvede ve finále. Na místních ligách pravidelně poráží Kopřivovi, kteří se letos oba zúčastnili jednoho Českého poháru a předvedli na nich na nováčky slušný výkon.

Česko - Nejlepší kolektiv

1.      HCS Žabka Praha

Složení: Jiří Chylík ml., Zdeněk Matoušek ml., Kryštof Herold, Filip Hamáček, Daniel Matýsek, Miroslav Černoch, Zdeněk Matoušek st. a Jakub Matýsek. Zelená lavina byla k nezastavení. Ve skupinové fázi všechny týmy přehrála tak, že před posledním kolem už byl znám vítěz. Jedinými výjimkami byli kluby BSE United a THC Stiga-game Příbram. Druhý jmenovaný přehráli o jediný bod. V play-off prošli čtvrtfinálem i semifinálem stejně hladce jako by stále hráli základní skupiny. Ve finále si zopakovali zápas s Příbramí. První kolo vyhráli drtivě 4:0 a poté již jen udržovali náskok. Stali se zaslouženými republikovými klubovými mistry.

2.      Český národní tým

Složení: Kryštof Lebl, Jiří Chylík ml., Martin Maděra, Jan Sládek, Michal Boštík, Martin Ženíšek, Kryštof Herold, Daniel Matýsek, Václav Pikl a Jakub Matýsek. V základních skupinách vyhrál tým jen jeden zápas, a tak šel do play-off v roli největšího outsidera. Tomu odpovídalo i čtvrtfinále proti Lotyšsku. Poté se však ukázalo, že jsme byli ve velmi těžké základní skupině, protože dál Repre dokázala porazit tým Norska, který skončil v druhé základní skupině na 3. místě a poté tým Estonska, který také prošel do play-off z druhé základní skupiny. Tím jsme vyhráli semifinále B, tedy souboj o 5. místo. Ukázalo se, že i přes obměnu celého týmu, je Česko stále světová špička.

3.      THC Stiga-game Příbram

Složení: Michal Hvižď, Martin Maděra, Leoš Hvižď ml., Jan Sládek, Jakub Sládek, David Dvořáček, Tomáš Jedlička a Josef Kůrka. Až do posledního kola skupinové fáze si Příbram vedla bezkonkurenčně. V důležitém boji o nasazení však velmi těsně podlehla klubu HCS Žabka Praha. To znamenalo těžší soupeře v play-off. I tak ve čtvrtfinále postoupila Příbram bez problémů. Semifinále bylo však horší. Příbram musela zápas otáčet a vyhrála až na souboj kapitánů. Ve finále hrála Příbram odvetu proti HCS Žabka Praha. Žabka potvrdila, že letos na ní nikdo nemá, ale i obhajoba stříbrných medailí je pro Příbramský Stiga hokej úspěch.

Česko - Nejlepší pořadatel

1.      Pelhřimov

Klubu BSE United se podařilo uspořádat za jeden jediný rok hned tři kola Českého poháru (ten poslední za pomoci HCS Žabka Praha a Gladiators Plzeň). Průměrná účast činila pouze 58 lidí, což není moc, ale kvalita organizace rozhodně není ten důvod, který by někoho mohl od účasti odradit. Pelhřimovské poháry se například pyšní tím, že mají cenu pro každého zúčastněného. Krom Českých pohárů se v Pelhřimově konají i mistní ligy Novorychnovská stigaliga a Pelhřimovská srandaliga. Také se jedná o místo, kde se každoročně koná letní soustředění/All Star Games a mistrovství republiky školních družstev.

2.      Satalice

Jak se již stalo tradicí posledních let, Satalický klub HCS Žabka Praha hostil dvě kola Českého poháru. Jedno z nich bylo dokonce Czech Open. To je turnaj, který je znám nejen na České, ale i na světové úrovni. Ve World Tour je klasifikován jako Super Series, tedy turnaj nejvyšší světové úrovně. Tentokrát přilákal 103 hráčů z 10 různých zemí světa. I s tímto počtem účastníků si pořadatelé hravě poradili. Satalice jsou také místo, kde se koná nejprestižnější místní liga v Česku. Podle některých lidí je vítězství na některých kolech Žabka Tour Prag Open těžší než vítězství na samotném Českém poháru.

3.      Cheb

Cheb hostil letošní mistrovství republiky. Byla to náročná akce. V kategorii družstev za svůj klub bojovalo celkem 101 hráčů v 17 různých týmech. Domácí SHC Cheb, který mistrovství pořádal k tomu přispěl 23 hráči a 4 družstvy. Na kategorii veteránů se sjelo rovnou 27 hráčů, což je rekordní počet v této kategorii. Na kategorii juniorů přijelo také více hráčů než je průměr posledního desetiletí. O kategorii žen se dá říci to samé. V kategorii jednotlivců se musel bohužel řešit hráčský incident, takže ani tato kategorie nebyla pro pořadatele snadná. I přes tyto obtíže lze konstatovat, že se mistrovství republiky z pořadatelského hlediska velmi povedlo.

Česko – Největší překvapení

1.      Nováčci na Českém poháru

V roce 2018 přišlo poprvé v životě na Český pohár 17 lidí. I rok 2017 byl bohatý na nové tváře a jména ve světě Českého Stiga hokeje. Zejména kluby THC Stiga-Game Příbram, BSE United a Big Band se postarali o to, aby kategorie nováčků a juniorů nabrala velkou prestiž. Celkově se postavilo k hokejům přes 20 nových jmen. Spousta z nich však skončila po prvním Českém poháru. Nyní však nejen, že stejný počet nováčků přichází, ale co je důležité, třetina z nich se od jejich premiérového vstupu věnuje Stize naplno. To je naděje do budoucna. Při současném trendu nebude trvat dlouho a na Českém poháru bude hrát v průměru 70 lidí.

2.      Mačynský na 3. Českém poháru v Pelhřimově

Je jasné, že každý junior se rychle zlepšuje. To platí i o tomto nadějném juniorovi z klubu Big Band. Přesto asi všechny překvapil jeho výkon na jednom z Českých pohárů. Do té doby se dokázal dvakrát probojovat do play-off skupiny B a najednou nejen, že postoupil do výkonnostní skupiny A, což samo o sobě je pro tak mladého hráče úspěch, ale on i postoupil ze čtrnáctého místo do osmifinále. Tam náhodou narazil na Kryštofa Lebla, který je mentorem všech juniroů Big Bandu. Svedl s ním tři vyrovnané zápasy a kdyby měl Saša ještě o něco víc štěstí, mohl se dostat ještě dál. Tímto ukázal, že o budoucnost Českého Stiga hokeje se nemusíme bát.

3.      Úspěchy ve World Tour

Češi se ve Stiga hokeji dají považovat za národ, který málokdy vyjíždí na turnaje do zahraničí. Přesto existují jedinci, kteří na turnajích World Tour sklízí úspěchy. Češi vyhráli 4 z 27 turnajů World Tour, což samo o sobě moc není. Když se ovšem koukneme na celkové tabulky, tak už je to mnohem lepší: Patrik Petr byl v minulé sezoně ve World Tour 10. a díky skvělému výsledku z Riga Cupu bude tuto sezonu útočit třeba i na celkové prvenství; Pavel Plešák se na začátku sezony přes měsíc držel v nejlepší desítce průběžného pořadí a Hana Marešová byla dle hodnocení World Tour 2. nejlepší žena na světě. Snad nás v roce 2019 čeká ještě více úspěchů na světové scéně.

Česko – Největší momemty

1.      Partik Petr vyřadil Borisova na Riga Cupu

Největší turnaj na celém světě se každoročně stává Lotyšský Riga Cup. V roce 2018 se ho zúčastnilo 250 hráčů. Mezi nimi bylo i 5 hráčů z Česka. Největší naději každý Český fanoušek pravděpodobně vkládal do Patrika Petra, který skončil 7. na mistrovství Evropy. Ve skupinové části svou formu prokázal. Dostal se bez problému přes základní i výkonnostní skupiny až do skupin finálových. Tam už šlo o nasazení do play-off. Nehrál tak dobře, jak by si asi představoval, ale na postup do play-off to bohatě stačilo. Problém byl, že postoupil z 9. místa. Hned do prvního kola play-off nastupoval jako outsider a navíc bylo jisté, že pokud vyhraje půjde na světovou jedničku Maxima Borisova. Nepředbíhejme. V prvním kole se Patrik utkal s Igorem Masloboevem. Pro tohoto ruského veterána byl obrovský úspěch se tak daleko dostat. Aspoň v prvním kole měl štěstí na soupeře. Pro Patrika nebyl Masloboev žádný soupeř a vyřadil ho 4:0 na zápasy. Poté však přišel soupeř jiné úrovně: světová jednička a úřadující mistr Evropy Maxim Borisov. Patrik začal neuvěřitelně. První zápas urval v prodloužení. Druhý zápas také vyhrál, tentokrát dokonce s dvougólovým náskokem. V třetím zápase Borisov ukázal, že tento boj bude ještě velmi těžký. Deklasoval v něm totiž Patrika 10:2. Patrik se tím vůbec nenechal zastrašit a čtvrtý zápas série vyhrál stejně pohodově jako ten druhý. Stav série na čtyři vítězné zápasy byl 3:1 pro Patrika Petra. Borisov v dalším zápase ale opět nedal Patrikovi moc šancí a snížil stav série na 3:2. Šestý zápas se hned vyvíjel nadějně. Patrik dal dva šťastné góly a měl dobrý náskok, ale Borisov to dokázal dohnat. V druhé půlce zápasu dal Patrik dva hezké góly a naopak Borisov měl tentokrát štěstí, když se mu podařilo dorovnat. Zápas skončil 4:4 a následovalo prodloužení. Patrik hrál o výhru v sérii. Borisov si chtěl vynutit 7. zápas. Jenže již v 10. sekundě prodloužení si Patrik dokázal nahrát na středního útočníka a z toho poslal přesně mířený blafák do Borisovi branky. Prodloužení trvalo 14 sekund, ale radost všech příznivců Českého Stiga hokeje trvá zřejmě doteď, když si na to člověk vzpomene. Ve čtvrtfinále na Patrika čekalo další velké překvapení. Byl to teprve sedmnáctiletý domácí junior Rainers Kalniņš. Souboj dvou velkých překvapení začal úspěšněji Patrik, který vyhrál první dva zápasy. Poté však Patrik třikrát za sebou těsně prohrál a rázem byl na pokraji vyřazení. V 6. zápase vedl Patrik ještě 25 sekund před koncem zápasu 3:1, ale Kalninš dokázal doslova na poslední chvíli zápas srovnat. Najednou byl Patrik v pozici, kde byl v minulé sérii Borisov. Dokonce si i Kalninš nahrál v prvních sekundách prodloužení na středního útočníka a pokoušel se o blafák. Naštěstí marně. Závar před Patrikovou brankou trval 33 sekund. První střela, ke které se Patrik v prodloužení dostal, byla zároveň ta poslední. Srovnal sérii na stav 3:3 a tak sérii rozhodl poslední zápas. V tom Patrik sice prohrával, ale rychle zápas otočil a 25 sekund před koncem opět vedl 3:1. Kalninš ovšem zase snížil na 3:2 a dvě sekundy před koncem se pokoušel o blafák, který se povedl, ale vyletěl z brány. Poté ještě zkoušel rychle vystřelit, aby zápas vyrovnal a opravdu puk po střele doletěl přímo do brány. To se však stalo s úderem gongu ohlašující konec zápasu, takže gól neplatil a Patrik postoupil do semifinále. Od té chvíle už nevyhrál nad Stolyarovem (v semifinále) a Zhobolovem (v boji o bronz) ani jeden zápas, a tak skončil čtvrtý. To je fantastický výsledek. A navíc se zkrátka bylo na co dívat.

2.      Souboj kapitánů v semifinále mistrovství republiky klubů

Pokud v play-off turnaje klubů skončí zápas remízou, dle Českých zvyklostí rozhodne souboj předem zvolených kapitánů. Tato situace nastala i na mistrovství republiky družstev v Chebu, a to dokonce v semifinále. Zápas mezi tými THC Stiga-game Příbram a Absolut Desperation přinesl z 25 zápasů 10 výher pro Příbram, 10 výher pro Absolut a 5 remíz. V souboji kapitánů se utkal Michal Hvižď se Stanislavem Krausem. Michal Hvižď udělal hned na začátku zápasu radost svým Příbramským spoluhráčům, když vstřelil první gól. Ještě větší radost z toho gólu však měli na konci zápasu, protože to byl zároveň i gól poslední. I když to byl výsledek 1:0, kvůli šancím na obou stranách nebylo až do posledních chvil jasné, kdo projde do finále. Napínavá podívaná.

3.      Přestup Michala Hviždě do THC Stiga-game Příbram

V roce 2009 vyhrál klub THC Stiga Elites mistrovství republiky klubů. Začala tím éra nového klubu. Jak se to říká: „Když něco končí, něco jiného začíná.“ I tentokrát něco muselo skončit, aby mohlo něco nového vzniknout. Tři poslední mistrovství před tím vyhrál klub THC Stiga-Game Příbram. Při vzniku Elites ovšem z Příbrami odešli dvě velké hvězdy: Michal Hvižď a Jakub Sládek. To byla pro Příbram doslova zničující událost. Tým, který měl na mistrovství republiky tři týmy do tří let nebyl schopný sestavit ani jeden. S Příbramským klubem to bylo hodně nahnuté, ale v roce 2017 začalo velké vzkříšení z mrtvých. Leoš Hvižď dokázal oprášit zašlou slávu. Do klubu nalákal nová i stará jména a přivedl nováčky. Když v přestupovém období přišel do klubu Michal Hvižď, bylo jasné, že se Příbram jde opět po 10 letech téměř ve stejném složení (4 stejní hráči byli na soupisce Příbrami v roce 2008 i v roce 2018) poprat o titul.

Česko – Osobnosti roku 2018

Miroslav Černoch: To je věrný člen klubu HCS Žabka Praha, s kterými vybojoval v klubových soutěžích dva tituly mistra republiky (jeden z nich v roce 2018). Může se především pyšnit jednou z nejlepších obran na Českém poháru. Pouze on a Zdeněk Matoušek ml. si v posledních třech letech drželi svůj průměr obdržených gólů na zápas pod skvělých 2,0. Je těžké vyhrát nad někým, komu dáte sotva dva góly. Od roku 2010 reprezentoval Česko na čtyřech mistrovstvích světa a tří mistrovstvích Evropy. Jeho profil vylepším ještě tím, když dodám, že již po dlouhou dobu vykonává funkci člena výboru Česká Asociace Stiga Game.

Zdeněk Lopaur: Sympatický a stále usmívající se chlapík, který stál u zrodu klubu Stiga HC Benátky a i nadále hají jejich barvy je také nepochybně jedna z výrazných osob domácí scény. Především pro svůj klub je veledůležitým článkem. Nechybí téměř na žádné jejich místní Lize, ať už se koná v Benátkách nebo v Litomyšli. Navíc vede i kroužek, v kterém vychovává spoustu nadějných juniorek. Koneckonců v Benátkách začalo spoustu hráčů, kteří se proslavili a to nejen na republikové úrovni. Na Českých pohárech nejčastěji bojuje o nejlepší třicítku, ale nikdo se nediví, když se popere i o první dvacítku. Přejeme hodně úspěchů i nadále.

Antonín Lux: Na Český pohár jezdí každý rok zhruba 150 až 200 hráčů. Jsou tu tací, kteří nejezdí. Jsou tu tací, kteří přijeli vyhrávat. Také jsou tu tací, které ta hra zkrátka chytla. Mezi třetí skupinu patří i Antonín Lux. Je členem nejnovějšího klubu THC Letohrad, který má do budoucna ty nejvyšší ambice. Zatím je na začátku svého snažení, ale už ukázal velké odhodlání. Zúčastnil se všech deseti Českých pohárů konaných v roce 2018. V devíti z nich sice hrál v poslední výkonnostní skupině. Na tom posledním se mu však vytrvalost konečně vyplatila a v základních skupinách vybojoval postup do lepší výkonnostní skupiny. Snad ho jeho zápal bude posouvat vpřed i nadále.

Svět - Nejlepší hráč

1.      Maxim Borisov (RUS)

Borisov nastoupil během roku celkem do 18 turnajů jednotlivců a 12 z nich dokázal vyhrát a to včetně všech vrcholů jarní stigařské sezóny, kterých se účastnil: Swedish Masters, Latvia Open, Moscow Open, Tallinn Cup a Mistrovství Evropy na kterém navíc zvítězil už potřetí ve své kariéře. Tyto úspěchy samozřejmě znamenaly celkové vítězství světové ligy 2017/2018. V průběhu roku také potvrdil roli světové jedničky a odpoutal se Edgarsovi Caicsovi se kterým se o tuto pozice ve světovém žebříčku několik měsíců přetahoval. Jeho Podzim už tak zářivý nebil. Na St. Petersburg Open podlehl v semifinále Denisovi Matveevovi, a na Riga Cupu dokonce už v osmifinále nejlepšímu českému hráčovi Patrikovi Petrovi. Ale celková bilance pět velkých vítězství včetně zlaté medaile z ME a navíc bronz z MS Klubů (tým Legion) znamenají pro Maxima Borisova výjimečný ročník.

2.      Edgars Caics (LAT)

Úřadující mistr světa nemá ve zvyku účastnit se mnoha turnajů. Během roku 2018 jich bylo devět. Vítězství získával na menších turnajích World Tour na Slovensku a v Maďarsku, ale také na Lotyšském Mistrovství. Na top turnajích projevil velmi obdivuhodnou stabilitu, nejhůř skončil pátý ale vždy na někoho v play-off nestačil. Třikrát to byl Maxim Borisov, jednou Arseniy Stolyarov a jednou Kevin Eriksson. Vlastně to pro Caicse byla stříbrná sezóna. Skončil druhý na Swedish Masters, MS Klubů (BJC Laimite), ME Družstev i Jednotlivců a na Riga Cupu, druhá pozice mu na konci roku patřila i ve světovém žebříčku.

3.      Yanis Galuzo (RUS)

Galuzo se nezúčastnil posledních dvou ME a v sezónách před nimi nehrál ani moc turnajů. V roce 2018 se ale na ME vrátil, ale už v osmifinále ho vyřadil Dmytro Litvinyuk. Neslavně dopadlo i MS Klubů poté co výrazně pomohl ke zlatém hetriku BJC Laimite, přestoupil do slepence NiKi, za který nastoupila zvučná jména z Ruska, Švédska i Finska, ale skončil až pátý. Naopak stejně jako Caics projevil dlouhodobou stabilitu na turnajích světové ligy. Vyhrál Kursk Cup, skončil čtvrtý ve Švédsku, druhý na Moscow Open, první na největším kazašském turnaji a pátý na St. Petersburg Open. Tento rok byl asi z Galuzova pohledu méně úspěšný, ale ze světového pohledu je velmi podařená.

4.       Arseniy Stolyarov (RUS)

Stolyarov není úplná stigařské superstar rok začal jako devatenáctý hráč světového žebříčku a měl i tomu odpovídající výsledky prvním výraznějším výsledkem byl titul z MS Klubů (THC Toros). Na ME také pomohl vybojovat zlato v týmové soutěži. To Rusko zvládlo i bez Borisova a Galuza. V jednotlivcích zvládl dobře skupiny, ale už v osmifinále vypadl s Petrem. Největšího úspěchu se Stolyarov dočkal na konci sezóny, protože ovládl dvoudenní turnaj Riga Cup. Tam v semifinále porazil Petra a ve finále Caicse. Celkově v tomto roce udělal velký pokrok, na ruských turnajích se umisťuje v popředí a na mezinárodních už se s ním musí počítat jako s adeptem na vítězství. Pro rok 2019 má dobrou výchozí pozici pro boj o vítězství ve světové lize i umístění v top 10 světového žebříčku.

5.      Nikita Zholobov (RUS)

Teprve šestnáctiletý ruský hráč strávil už druhý rok mezi absolutní světovou špičkou. Jeho nejzářivějšími úspěchy bylo vítězství na St. Petersburg Open, nebo druhé místo na Tallin Cupu, navíc přidal zlato na MS Klubů (THC Toros), tři zlata na ME (družstva, junioři a juniorská družstva) a první vítězství na jednom z turnajů Ruského mistrovství. I když měl i několik neúspěchů jako například ME, na kterém vypadl už v prvním kole Play-off s Dmytro Litviniukem. Byla jeho sezóna velmi povedená a ve světovém žebříčku se už dokázal posunout na šesté místo. Zholobov je nejlepší junior současnosti a letos potvrdil, že je na nejlepší cestě stát se opravdu velkým hráčem. 

6.      Veniamin Gerasimov (RUS)

Gerasimov neměl sice rok 2018 tak výjimečně povedený jako ten předchozí, ale i přesto ukázal, že je na čtvrtém místě ve světovém žebříčku oprávněně. Podobně jako Zholobov, nebo Stolyarov vyhrál zlato na MS Klubů i ME Družstev. Nejlepšími výsledky jsou druhá místa z Kursk Cupu (za Galuzem) a Latvia Open (za Borisovem), ale velmi dobrý je i šesté místo z ME tam ve čtvrtfinále prohrál s jedním z největších překvapení turnaje legendárním Finnem Friesem. Celkem v sezóně zaznamenal šest vítězných turnajů (i když na menších či týmových turnajích), čtyři druhá a jedno třetí místo.

7.      Atis Silis (LAT)

Slavný lotyšský hráč dlouholetý člen světové špičky a mistr světa z roku 2013 se letos zúčastnil hned několika velkých turnajů na Swedish Masters byl pátý na Tallin Cupu čtvrtý, na ME bronzový a na Riga Cupu šestý. A to je opravdu dobrý výkon navíc skončil druhý na MS Klubů (BJC Laimite) i ME Družstev (Lotyšsko) a vyhrál turnaj WTHT Latvia Open 2018/2019. Silis Předvedl dobrou sezónu. Třešničkou na dortu je výborné umístění na ME tam nestačil jen na Borisova a Caicse. Ale v Play-off na nejlepší obvykle nestačil a nenavázal tak na své povedenější sezóny.

8.      Denis Matveev (RUS)

Možná skokan sezóny. Tento 19 letý Rus z Kursku se letos probyl z 85. pozice v žebříčku k 1. 1. 2018 až do absolutní světové špičky. Už na začátku roku se začal zlepšovat jako hráč 9. desítky se postupně dostal do osmifinále Kursk Cupu, Moscow Open i Mistrovství Evropy a i když to tím pro něj vždy skončilo, byl v žebříčku rázem o padesát míst výš. Pravý vstup mezi absolutní elitu zvládl na podzim. Nejdříve skončil druhý na Super Series v Petrohradě a poté byl pátý na Super Series v Rize, navíc díky druhému a třetímu místu na prvních dvou turnajích Ruského mistrovství vstoupí do roku 2019 jako lídr této opravdu dobře obsazené série.

9.      Kevin Eriksson (FIN)

Mladý Fin vstoupil do roku 2018 vítězstvím na domácím šampionátu a poté přidal i dobré výsledky na velkých turnajích na Swedish Masters byl 8. na Latvia Open 9., V Tallinnu 3., V Turku 2. a jediným výpadkem bylo 18. místo na ME. Tam těsně v prvním kole vypadl z Romanem Ignatenkem z Ukrajiny, i přesto ukázal v Play-Off sériích velký potenciál například na Tallinn Cupu porazil jak Caicse tak Silise. Co se týká turnajů družstev tak byl jedním z tahounů bronzového finského týmu na ME a neúspěšného projektu NiKi na MS Klubů. Ve světovém žebříčku stále drží 9. pozici a v tomto roce byl zřejmě nejsilnějším hráčem mimo Rusko a Lotyšsko.

10.   Patrik Petr (CZE)

Letos se nám do výběru dostal i Čech. Patrik Petr začal rok dvěma třetími místy na turnajích světové ligy ve Slovensku a Maďarsku poté přidal vítězství na Czech Open, tento turnaj je v nejvyšší kategorii Super Series, i když se musí uznat, že zvučná jména se mu letos úplně vyhnula. Na ME skončil na velmi dobrém sedmém místě v Play-off vyřadil Smagarse a Stolyarova a nad jeho síly byl až výborně hrající Silis. Nejvíc svět překvapilo jeho vítězství nad Borisovem v osmifinále Riga Cupu, na kterém nakonec skončil 4. Petr předvedl dobré výkony na všech turnajích, které hrál, i když jich nebylo mnoho. Jak v naší desítce tak i v té světové je podle nás oprávněně doufejme, že se v budoucnu účastní více turnajů a jako první Čech ve světové desítce po 5 letech zahraje hodně dobrých výsledků.

Čestná uznání

Dmytro Litvinyuk (UKR): Ukrajinský junior neměl úplně stabilní formu, ale převedl hned několik dobrých výsledků jako například osmé místo na ME, či třetí místo na Latvia Open.

Roni Nuttunen (FIN): Dvojnásobný mistr světa se letos k táhlům vážněji vrátil po šesti letech s vyhlídkami na MS v Minsku 2019. A návrat krále stiga hokeje byl velmi úspěšný ve Finsku se stal nejlepším hráčem roku a na ME skončil 5., ale na mezinárodních turnajích zatím chyběl.

Hans Osterman (SWE): Trojnásobný mistr světa letos neobjel příliš turnajů, ale ve švédsku stále vítězí a navíc přidal například třetí místo na Norway Open, nebo 12. místo na ME.

Svět - Nejlepší hráčka

1.      Maria Saveljevová (EST)

Už osm let patří tato Estonka k ženské světové špičce, ale z ME a MS žen měla až do letoška jen tři stříbra. Letos tedy dokázala mistrovství Evropy vyhrát úplně poprvé. Vítězství to bylo zasloužené do Play-Off šla z prvního místa a postupně vyřadila Lagzdinsovou, Erikssonovou a ve finále Oboevovou. Navíc dohromady v Play-off prohrála jen dva zápasy. Stejně jako loni byla navíc i jednoznačně nejlepší ženou na Open turnajích i když se jí letos nevedlo tolik, jako loni. Pravidelně sbírala turnaje 600+ a to byla pro ostatní ženy v této sezóně nedosažitelná meta. I díky tomu, že tři z pěti nejlepších žen ve světovém žebříčku letošní rok vynechaly, si upevnila pozici ženské světové jedničky.

2.      Anette Engelová (DEN)

Dánská stigařka předvedla na ženu velmi dobrou sezónu. Na domácím mistrovství zvítězila mezi ženami a skončil třetí v Open. Na mezinárodních turnajích byly nejlepšími výsledky 66. místo na Swedish Masters a 86. místo na Mistrovství Evropy, ale dobře zahrála i Riga Cup 77. místo a Denmark Open 2. místo. Tyto turnaje pohybující se na úrovni 500 bodů do světového žebříčku jí mezi ženami posunuli už na třetí místo na světě. Mistrovství Evropy se ale Engelové nepovedlo, ve skupině skončila šestá a ve čtvrtfinále podlehla Xenii Oboevové, která se stala překvapením turnaje hladce 0:4.

3.      Xenie Oboevová (RUS)

I v roce 2018 se objevila v Rusku nová výborně hrající žena. Tentokrát to byla juniorka Xenie Oboevová. Rok začala vítězstvím na domácím ženském šampionátu a dobře zahráli i mezi Open (37. místo). Na ME Žen proto nastupovala jako černý kůň turnaje. A na turnaji uspěla i přes nízké postavení ve světovém žebříčků ve skupině skončila třetí. Ve čtvrtfinále porazila Engelovou a v semifinále Racenajsovou. Až Saveljevová byla nad její síly, ale i stříbro je skvělé, druhou medailí byl bronz ze ženských družstev. Ke konci sezóny pokračovala dobrými výkony. Obzvlášť se jí povedl St. Petersburg Open. Tam skončila 31. a to znamenalo rovných 600 bodů do žebříčku což je nejlepší ženský výkon v tomto roce mimo Saveljevovou.

Čestná uznání

Caroline Erikssonová (SWE): Nejlepší švédská hráčka letošní rok spíše turnaje vynechávala, ale na domácím ME patřila k nejlepším a pomohla k vítězství domácího ženského družstva a sama brala bronz.

Eva Ozerovová (RUS): Jedna z nejlepších ruských žen měla letos na turnajích vysoký standard a byl to pro ní asi nejlepší rok v životě (3. nejlepší aktivní žena v žebříčku). Nepřijela však na ME poměřit síly se ženskou špičkou.

Elena Racenajsová (LAT): Tradičně silná lotyšská žena patří k nejlepším ženám na všech turnajích do, kterých nastoupí. Letos skončila na ME žen čtvrtá a brala stříbro z družstev.

Svět - Nejlepší junior

1.      Nikita Zholobov (RUS)

Tento ruský junior se dostal i do naší celkové desítky (5.) místo a ve světovém žebříčku mu patří místo šesté. Jeho největší výsledky jsou proto popsány výše. Mezi Juniory letos neměl konkurenci a to ho tam čekají ještě dvě sezóny. Zvítězil jak na Ruském juniorském mistrovství, tak na Mistrovství Evropy juniorů jak v jednotlivcích, tak v družstvech jako člen ruského juniorského týmu. Ve finále družstev Rusové porazili tým Ukrajiny a v Play-off jednotlivců postupně Zholobov vyřadil Ukrajince Korabela, Litviniuka i Matantseva.

2.      Dmytro Litviniuk (UKR)

18 letý Ukrajinec byl Juniorem pouze jarní část sezóny a za tuto část odehrál celkem jedenáct turnajů. Největším úspěchem bylo 3. místo na Latvia Open a velmi dobré bylo i čtvrté místo s jeho klubem THC Lisovi Haschi na MS Klubů. Na Mistrovství Evropy juniorů skončil třetí. V semifinále podlehl budoucímu vítězovi Nikitovi Zholobovovi a v sérii o třetí místo porazil Sergeje Ivanova. Velmi dobrým výsledkem bylo i osmé místo v open kategorii na Mistrovství Evropy tam v prvním kole play-off vrátil Zholobovovi porážku z turnaje juniorů a v osmifinále senzačně vyřadil Yanise Galuze. Ve čtvrtfinále už jednoznačně podlehl Maximovi Borisovovi.

3.      Sergey Ivanov (RUS)

Odchovanec Kurského stiga hokeje už loni patřil mezi širší špičku. Letos se dokázal ve světovém žebříčku probít už na sedmou pozici. Nejpodařenějším turnaje roku bylo 3. místo na největším ruském turnaji Moscow Open, tam před ním skončila jen velmi silná dvojice Borisov a Galuzo. Na Mistrovství Evropy sbíral medaile v kategoriích družstev a jako Rus samozřejmě získal zlato jak z Open tak Juniorů. Dobře si vedl i na turnaji juniorů jednotlivců, ale na medaili to nakonec nebylo a skončil 4. V Open obsadil velmi dobré 10. místo v osmifinále vypadl s Edgarsem Caicsem což byl zatím pro šestnáctiletého hráče soupeř nad jeho kvality. Slibně si zatím vede na Ruském mistrovství, kde se po dvou kolech dělí o vedoucí přímkou s týmovým spoluhráčem Denisem Matveevem.

Čestná uznání:

Oleksii Korabel (UKR): Třikrát vyjel mimo Ukrajinu a byly s toho tři čtvrtfinále. Dvš na turnajích Super Series a jedno na ME Juniorů. V jednotlivcích skončil na ME 22. místě pro porážce s Oscarem Henrikssonem v prvním kole Play-Off.

Evgeniy Matantsev (UKR): Ještě stále super junior (do 13 let) a už je 15. na světě v žebříčku. Z ME si odvezl tři medaile zlato ze super juniorů a stříbro z juniorů a juniorských družstev.

Raivis Miglinieks (LAT): Velmi silný Lotyšský junior posbíral hned několik úspěchů. Byl ve čtvrtfinále Latvia Open a Tallin Cupu, či druhý na domácím mistrovství. Na ME juniorů také vypadl ve čtvrtfinále a navíc získal stříbro jako člen open družstva.

Svět - Nejlepší veterán

1.      Alexey Titov (RUS)

Doba kdy hrával Alexey Titov ve světové desítce už je sice pryč, ale i přesto byl Titov nejlepším aktivním veteránem. Musí se přiznat, že byl letos Titov bez výraznějšího úspěchu, ale skončil 9. na St. Petersburg Open, 10. Na Riga Cupu, nebo 13. na Swedish Masters. Na Mistrovství Evropy skončil až 32. po nepodařených skupinách jen těsně postoupil do Play-off a ihned podlehl Gerasimovovi. Mezi veterány už tradičně zaválel a obhájil tak veteránský titul z ME. K tomu přidal ještě zlato z družstev a stříbro z družstev veteránských.

2.      Hans Osterman (SWE)

Herně možná nejlepší veterán roku, ale mezinárodní turnaje letos s výjimkou Norway Open, na kterém skončil 3., nehrál a vyhýbal se i veteránským turnajům a proto jsme ho umístili „až“ na druhé místo. Velmi cenné jsou vítězství na domácím mistrovství, či v závěru sezóny na Goteborg Open, které je součástí světové ligy. Na Mistrovství Evropy a Swedish Masters podal svůj standartní výkon a skončil na 12. a 14. místě. Když se k tomu započítá, že to byly dva nejlépe obsazené turnaje roku, jsou to skvělé výsledky. Na ME veteránů nenastoupil, ale pomohl ke zlatu švédskému veteránskému družstvu.

3.      Finn Fries (SWE)

Tento Švéd hraje Stiga Hokej na vysoké úrovni už od roku 1984 což je ve stolním hokeji opravdu dlouhá doba. Poslední dobou se i přes svou stále výbornou úroveň turnajů příliš neúčastní na místních ligách Tornaligan a Malmoligan je k nezastavení a vyhrál i Oresund Cup zařazený do švédského poháru a skončil třetí na domácím mistrovství, ale to jsou všechny turnaje kromě mistrovství Evropy, na kterých letos hrál. Tam však předvedl překvapivě úchvatný výkon a zařadil se mezi hvězdy letošního šampionátu. Mezi veterány skončil druhý, jak v družstvech, tak v jednotlivcích. V hlavním turnaji ME dokráčel přes Ortinova, Ignatenka a Gerasimova až k 4. místu.

Čestná uznání

Lars Henriksson (SWE): Typický Švéd: Legenda, Málo turnajů, dobré výsledky. Skončil například 7. na Swedish Masters, nebo šestý na domácím mistrovství.

Joakim Lundin (SWE): Další švédská legenda z minulého tisíciletí, mimo jiné druhý na turnajích světové ligy Norway Open, či Goteborg Open a zlatý s veteránským týmem.

Dmitriy Petrov (RUS): Druhý nejlepší ruský veterán se umí vzepnout k dobrým výkonů, ale nemá úplnou stabilitu výsledků, například skončil třetí na jednom kole ruského mistrovství, či 19. na Latvia Open nebo 30. na ME.

Svět - Nejlepší nováček

1.      Anton Artuchov (RUS)

Možná další hráč do party k Ivanovi, Matveevovi, Nabasovovi, Chaplyginovi a dalším v Kursku totiž začal v lednu se stigou podle všeho velmi talentovaný hráč Anton Artuchov první turnaj sice úplně prohrál, ale toho neodradila a v prosinci už skončil na 38. místě na jednom z kol ruského mistrovství (92 hráčů včetně ruské špičky). Je velmi obtížné hledat hráče kteří se pouze za jeden rok dostanou na středně dobrou úroveň a tipnout, který z nich je nejlepší, ale náš loňský vítěz Semenchuk se v druhém roce probil do první stovky tak uvidíme jestli na něj Artuchov dokáže navázat.

2.      Hugo Lonnqvist (SWE)

Podle údajů na světovém žebříčku pochází Hugo Lonnqvist z jihošvédského města Angelholm, ale kariéru začal (až květunu) z tohoto důvodu překvapivě dost na severu v Umee , kde se mimochodem králo 34 kolo té úplně nejtradičnější místní ligy ve stolním hokeji stiga na světě a jako se to stalo většině Stigahokejových nováčků skončil tam poslední, po pár turnajích se, ale přesunul na jich  a tam ke konci sezóny rozjel velmi solidní stiga hokej se kterým skončil 17. na jednom turnaji švédského poháru (17 hráčů) a 24. na turnaji světové ligy v Goteborgu (39 hráčů) byly turnaje za obdivuhodných 423 a 357 bodů do světového žebříčku.

3.      Timur Mihhaljov (EST)

Třináctiletého Estonce našel Estonský systém vyhledávání talentů přes estonské mistrovství škol letos v únoru, když vyhrál kvalifikační turnaj své školy a hned se pro hru nadchnul a už v první sezóně navštívil šest turnajů v zahraničí, své turnaje ustálil zhruba na 250 bodech na turnaj. Jeho největším úspěchem bylo asi 106. místo ze 138. lidí na St. Petersburg Open takhle to nevypadá příliš světoborně, ale na hráče v první sezóně jeto opravdu úctyhodný výkon.

Svět - Nejlepší kolektiv

1.      THC Toros (RUS)

Moskevský klub THC Toros patří už delší čas k nejlepším klubům světa, ale letos zazářil zlatem na mistrovství světa klubů, na kterém ve finále porazil 8:6 BJC Laimite z Lotyšska, kteří útočili už na čtvrtý titul v řadě. V základu nastoupili Arseniy Stolyarov, Dmitriy Petrov, Veniamin Gerasimov a Nikita Zholobov náhradníky byly Artem Boldyrev, Yuriy Prostakov a Gleb Vasiliev. Úspěch je o to cennější, že jde o skupinu hráčů, kteří spolu pravidelně hrají a trénují (s vyjímkou Zholobova), a ne nadnárodní all-stars tým hvězd.

2.      Ruská reprezentace

Ruská stiga hokejová sborná je stroj na zlaté medaile, vždyť žádný jiný stát nemá tolik hráčů na nejvyšší úrovni ani neprodukuje pravidelně spousty nových úspěšných juniorů. Z posledních osmi MS/ME družstev zvítězilo Rusko sedmkrát. Pouze v roce 2014 podlehlo na souboj kapitánů doma hrajícímu Lotyšsku. Letos přidal tým ve složení Veniamin Gerasimov, Sergey Ivanov, Denis Matveev, Dmitriy Petrov, Arseniy Stolyarov, Alexey Titov a Nikita Zholobov osmé zlato. Pozorný čtenář si jistě všiml, že i přesto, že nehrál Yanis Galuzo ani Maxim Borisov.

3.      Švédská veteránská reprezentace

Martin Arenlind, Finn Fries, Joakim Lundin, Hans Osterman a Peter Ostlund každý z nich hraje stiga hokej přes patnáct let většina kolem 25 let a jeden dokonce přes už téměř 35 let v době kdy Švédsko ovládalo světovou Stigu, patřili k tomu nejlepšímu na světě a sbírali velké tituly. Proto nebylo pochyb o tom, jaký tým bude mezi veterány nejsilnější a to se potvrdilo a v domácím prostředí získali švédské legendy zlato, navíc ve finále porazili o mnoho méně zkušené veterány ze současné velmoci Ruska.

Svět - Nejlepší pořadatel

1.      Swedish Masters

Pořadatelé nejstaršího Stigahokejového turnaje na světě, který letos odehrál už 34. ročník. Tentokrát pořadatelé včele s Fidde Hanssonem přesunuli turnaj do Goteborgu, natočili pozvánkový film a hlavně zaplatili cestu na turnaj všem hráčům elitní desítky a díky tomu se Swedish Masters stalo jedním z nejobsazenějších turnajů sezóny možná i tím úplně nejlepším ale to není zase tak úplně jednoznačné, protože i jiné turnaje včele s ME mají velké zastoupení světové špičky.

2.      Mistrovství Evropy v Eskistuna

Jednoznačně organizačně nejtěžší akci roku zvládly švédští organizátoři s přímou spolupráci s firmou Stiga na velmi vysoké úrovni. Místem turnaje byla Stiga Sports Aréna a nedostatky turnaje se ke mně nedonesli, nechybělo nic od živých výsledků přes kategorie super juniorů a super veteránů (které pořadatel nemusí pořádat) až k živému videopřenosu na standartní úrovni. Navíc se zde uskutečnil „fanouškovský“ turnaj, který dal možnost zahrát si pár mezinárodních zápasů i hráčům kteří odcestovali se svými týmy jako podpora či hráli jen v doprovodných kategoriích, nebo množství švédských hráčů a fanoušků. Což je podle mě rozhodně pozitivní věc a dobrý způsob jak při ME využít postavené hokeje na neoficiální, ale i přesto zajímavě obsazený turnaj.

3.      Riga Cup

Tady se budu opakovat možná každý rok, ale to v jak obrovskou akci dokázali lotyšští pořadatelé největší domácí turnaj proměnit je úchvatné. Velká propagační akce na školách nazývaná Sarauj přivádí na turnaj každoročně množství nováčků, světovou elitu zase lákají hodnotné ceny a střední třídu zase rozsah turnaje a kvalitní soupeři, letos na turnaj přijelo 250 hráčů což je o sedm méně než loni, ale pořád je to číslo o kterém se jiným pořadatelům ani nesní. Před pár lety byly z množství hráčů, překvapeni sami pořadatelé a až během registrace měnili plánované rozpis turnaje. Současný dvoudenní model s ranní kvalifikací, poté základními a semifinálovými skupinami a druhým finálovým dnem pro 48 nejlepších se osvědčil a podle pořadatelů je tato na tak vysoký počet malá hala na rižském kulturním gymnáziu (jinak dost velká) schopna zorganizovat kvalitní turnaj až pro zatím? Bezpečných 370 hráčů.

Svět – Největší překvapení

1.      Švédská ženská reprezentace na Mistrovství Evropy Ženských družstev

Možná bychom se divit neměli, protože systém ME družstev doprovodných kategorií a obzvlášť žen k překvapení vybízí (protože se na turnaji odehraje 9-12 zápasů na hráče což je méně než na poctivých místních ligách), ale i letos vyhrál tuto kategorii tým od, kterého by se to nečekalo, a máme tu největší překvapení podobné tomu loňskému. Švédský tým ve složení Caroline Erikssonová, Anna Holmstromová, Liv Ostermanová, Susanna Posslová a Sissie Wikstromová sice prohrál základní skupinu, ale i to v ženách znamená play-off. V semifinále porazili Rusky a ve finále Lotyšsky a mohli se tak radovat ze zlata, na dobrý výkon z týmové soutěže pak ale s výjimkou Erikssonové mezi jednotlivkyněmi nedokázali.

2.      Finn Fries na Mistrovství Evropy Jednotlivců.

Úspěch Finna Friese jsme už představovali výše, když byl vybrán jako jeden z nejlepších veteránů sezóny ještě jednou a podrobněji se tu proto podíváme na jeho úspěch na hlavním turnaji ME. Už ve finálových skupinách podal opravdu dobrý výkon. Ve své skupině skončil pátý za čtyřmi Rusy. Proto ho v prvním kole čekal 12. hráč z druhé skupiny a tím byl další Rus Oleg Ortinov toho porazil 4:2 na zápasy a postoupil do osmifinále. Což by ještě nebylo tolik překvapivé, tam však suverénně udolal jednoho z nejlepších ukrajinců Romana Ignatenka 4:0 na zápasy a ve čtvrtfinále jen jednou zaváhal s Veniaminem Gerasimovem a zvítězil 4:1, ten po loňských úspěších platil za jednoho z nejlepších hráčů světa. V semifinále už nestačil na Maxima Borisova, ale uhrál alespoň čestný zápas a v sérii o třetí místo podlehl 0:3 Atisovi Silisovi. Jeho čtvrté místo před turnajem nejspíš nikdo netipoval.

3.      Xenia Oboevová na Mistrovství Evropy žen jednotlivkyň.

Další očekávatelný neočekávaný úspěch v kategorii, žen zdá se, že ať Rusové vyšlou jakkoliv neznámou ženu může, v ženách bojovat o nejvyšší příčku loni se to povedl mladičké Irině Vorobievové a letos na ni navázal o něco starší, ale pořád juniorka Xenia Oboevová, která si po třetím místě ve skupině dokráčela až ke stříbru ve čtvrtfinále přejela jednu z nejlepších žen Anette Engelovou 4:0 a v semifinále otočila sérii Eleně Racenajsové z 0:2 na 4:2, ta je na to, ale už alespoň trochu zvyklá protože na minulých dvou ME vypadl v sériích které vedla dokonce 3:0. Ve finále už nestačila na letos téměř bezchybnou Mariji Saveljevovou.

Svět - Osobnosti roku 2018

Bjarne Axelsen (DEN) – Nejdéle úřadující prezident ITHF se letos v dodatkových volbách do výboru vrátil na pozici prezidenta světové stigařské federace po odstoupení Simona Thomase, který ve funkci působil už druhé volební období. Bjarne Axelesen je navíc historicky nejaktivější hráč ve World Tour, v kterém zatím jako jediný hrál na více než 100 turnajích.

Kevin Rafferty (USA) – doktor Kevin Rafferty je jeden z nejaktivnějších i nejlepších hráčů stigy v Severní Americe. V roce 2018 se se účastnil šesti velkých amerických turnajů a je nejlepším Američanem ve světovém žebříčku. Navíc je také hlavním pořadatelem jednoho z největších amerických turnajů US Stiga Shootout v Anahaimu.

Igor Saveljev (EST) – Už mnoho let je Igor Saveljev hlavní postavou estonského stiga hokeje a za tu dobu se Estonsko postupně propracovalo mezi středně silné stigařské národy. V poslední době také Estonsko produkuje velké množství juniorů. V letošních doplňujících volbách do výboru ITHF byl navíc zvolen do světového výboru, ve kterém nahradil Arenlinda.

No a to je všechno pokud jste to přečetli v kuse tak gratuluju J, ale doufám, že jste to ocenili i tak. Stejně jako loni bych, zde chtěl připomenout, že se už rozběhla sezóna 2019 a tentokrát, bych se tu chtěl tak trochu zavázat, že se letos vrátím k článkům o velkých mezinárodních turnajích, turnaje co jsem nenapsal už, ale nenapíšu. Počínaje Swedish Masters, které se tu objeví, během víkendu bych chtěl pokračovat v předešlé tradici. Bude záležet i na mém čase, ale snažím se teď lépe zpracovat i informace o turnajích v záložkách nahoře a rád bych napsal i další články. Pokud byste měli zájem na webu spolupracovat. Můžete mi napsat na kontaktní e-mail. Zatím neshledanou

Tomáš Kahoun ml.